Zámek Suchdol u Prosenické Lhoty

Suchdol nevznikl naráz. Začínal jako malá tvrz a v sedmnáctém až osmnáctém století ji přestavěli na barokní zámek. Který z majitelů to udělal, dnes jasné není. Vlastníci se tu totiž často střídali.

Zájem o něj budou mít hlavně milovníci památek a historie mimo hlavní turistické trasy. Budova stojí uprostřed hospodářského dvora. Uvidíte tedy zámek tak, jak fungoval: s chlévem, sýpkou, stodolou a čeledníkem, které spojuje ohradní zeď.

Ves má dlouhou paměť. Panské sídlo tu stálo už ve čtrnáctém století a sídlil v něm vladycký rod příbuzný s Břekovci z Ostromeče. První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1543. Později patřil Suchdol Břekovcům a pak řadě dalších rodů.

Hodí se i jako zastávka při objíždění zámků a hradů v okolí. Několik jich leží do sedmi kilometrů. Zámek je kulturní památka. Než pojedete, zjistěte si, jestli je areál přístupný. Takový údaj nemáme.

Zámecký areál leží na východním okraji vsi. Hlavní budova stojí na jižní straně hospodářského dvora. Má obdélníkový půdorys, jedno patro a mansardovou střechu. Přízemní prostory jsou zaklenuté do pasů.

Na nádvorní straně bývaly v přízemí arkády. V devatenáctém století je zazdili. Na jižní straně dvora býval park.

Kolem nádvoří stojí další stavby. Na severní straně je chlév a stavení, kde byla v přízemí konírna a v patře sýpka. Na západě stojí čeledník a proti němu stodola. Budovy dohromady spojuje ohradní zeď. Díky tomu je dobře vidět, že zámek byl součástí velkého hospodářského dvora. Ve druhé polovině dvacátého století areál sloužil státnímu statku.

Zajímavé je porovnání s tím, jak vypadalo sídlo dřív. Podle popisu z roku 1675 byla tehdejší tvrz malá. V přízemí měla kuchyni, ratejnu a komoru. V patře byly jen dva pokoje s komorou. Dnešní patrová budova s mansardovou střechou je tedy výrazně odlišná od původní tvrze.

Počítejte spíš s prohlídkou zvenku a s pozorováním architektury než s velkým výletním cílem. O prohlídkách ani otevírací době nemáme údaje.