Zámek Radíč na Sedlčansku

Radíč ukazuje, jak se z rytířské tvrze stal barokní zámek. Jádro budovy je gotické. Počátky tvrze sahají do roku 1333, kdy tu žil Odolen z Radíče.

Zámek je kulturní památka. Zajímavý je i jeho novodobý příběh. Od roku 1949 sloužil jako depozitář Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody. Zchátral a přišel o vnitřní vybavení. Po roce 1989 se o něj vedl soudní spor v restitučním řízení. Dnes je znovu otevřený veřejnosti.

Vyberte si ho, pokud vás baví architektura a dějiny. Čeká vás arkádové nádvoří, nástropní malby a slavnostní sál. K tomu barokní poplužní dvůr a Loretánská kaple.

Radíč má i osobní stopu. Mezi bývalé obyvatele patří kněz, filosof a matematik Bernard Bolzano. Hodí se pro ty, kdo chtějí poznat zámek mimo nejznámější trasy. V okolí navíc najdete další zámky, hrady, klášter i muzeum, takže návštěvu snadno spojíte s dalšími zastávkami.

Prohlídky probíhají od roku 2020 v návštěvních hodinách. Aktuální termíny hledejte na webu zámku. Zpřístupňovat se začal už od roku 2010 a dnes v něm bývají také společenské a kulturní akce.

Zámek má čtyři křídla kolem arkádového nádvoří. Vznikl v raném baroku, když část gotické tvrze vyhořela a majitelé ji přestavěli. Přestavbu provedl roku 1680 Karel Leopold Hönig.

V jižním křídle uvidíte nástropní malby. Zobrazují mytologické a starozákonní motivy podle renesančních předloh. Východní křídlo se přestavovalo v pozdním baroku. Celé jeho první patro zabírá slavnostní sál. Autorství architektury se přisuzuje staviteli Antoniu Portovi.

Venku si všimněte poplužního dvora z doby baroka. Jeho hlavní stavbou je dvoupatrová sýpka s průjezdem a dvojicemi stodol po stranách.

Před zámkem na východ stojí Loretánská kaple zasvěcená Černé Matce Boží. Postavili ji roku 1680 jako mariánskou einsiedelnskou kapli Navštívení Panny Marie. Úplná obnova s ohledem na původní prvky skončila v roce 2011. Před kaplí stojí dvě barokní pískovcové sochy, svatého Víta a svatého Jana Nepomuckého, z dílny Jana Brokoffa.