Zámek Osečany: barokní zámek s parkem v okrese Příbram

Osečany jsou zámek, na kterém se dobře čte proměna jednoho sídla. Začínalo se tvrzí, z ní vznikl renesanční zámek a od roku 1680 se stavěla barokní trojkřídlá budova.

Zajímavé jsou i osudy majitelů. Zámek patřil Janu Ignáci Mayerovi z Mayersbachu, osobnímu lékaři Marie Terezie, a později jeho potomkům. Ti ho drželi až do roku 1928. Výraznou stopu zanechala také hrabata Laniusové z Wellenburgu. Vedli tu malý dvůr a okolí zámku změnili ve velký park.

Zajeďte sem, pokud vás baví historie šlechtických rodů a zahradní architektura. Park vznikl podle promyšleného plánu. Hrabě Lanius do něj nechal přivážet cenné dřeviny ze svých cest po cizině.

Počítejte s tím, že zámek je v soukromém vlastnictví. Veřejnosti je přístupný jen ve vyhrazených dnech. Aktuální informace hledejte na webu zámku. Od roku 1965 je zapsaný jako kulturní památka.

Uvidíte rozsáhlý památkově chráněný areál. Jeho středem je zámek, kolem něj leží romantický park s několika menšími stavbami.

Zámek je barokní a má tři křídla. Stavba probíhala postupně od roku 1680. Letopočet 1683 nese mříž vstupního portálu. Ještě v roce 1701 se ale budova popisovala jako nový nedostavěný dům. Za dokončenou se barokní přestavba považuje od roku 1733, kdy v jižním křídle vznikla kaple sv. Anny.

Starší historii připomíná první písemná zmínka o Osečanech z roku 1352. Tvrz je výslovně doložena až v roce 1526. Podle domněnky ji Vojkovští z Milhostic v druhé polovině 16. století přestavěli na renesanční zámek.

Park měl pět hektarů. Uspořádání cest ukazuje, že za ním stál kvalitní architektonický projekt. Pravděpodobně ho vedl panský zahradník Václav Rissl a citlivě v něm rozmístil dřeviny, které hrabě Lanius přivezl z cest. Západně od zámku se park napojuje na souvislý les a rybníček.

Prohlídky nejsou celoroční. Zámek patří soukromému majiteli a otevírá se ve vyhrazených dnech.