Zámek Stádlec u Tábora: pozdně barokní sídlo Křižíků

Zámek Stádlec vás zaujme hlavně příběhem. Žil tu a v roce 1941 zde zemřel František Křižík, vynálezce, který za synem Janem do Stádlce ve stáří občas zajížděl. Pokud vás zajímají osudy známých českých osobností, máte tu důvod zastavit se.

Budova je pozdně barokní a je chráněná jako kulturní památka. Stojí na místě původní tvrze. Dnešní podobu dostala při přestavbě v letech 1830–1840.

Zámek se hodí pro každého, kdo rád skládá dohromady dějiny šlechtických rodů a majetkových změn. Uvidíte na něm, jak se sídlo předávalo z rodiny do rodiny: od Fellnerů z Feldeggu přes Křižíky až k dnešnímu vlastníkovi.

Dobře ho zapadnete do výletu po okolí Tábora. Jen 2,1 km odtud je Jezuitský klášter Opařany a dál leží několik hradů. Dvě nebo tři zastávky tak spojíte do jednoho dne.

Zámek Stádlec stojí v obci Stádlec, která spadá pod Tábor. Zámecká budova vznikla na místě starší tvrze. Její dnešní vzhled určila přestavba z let 1830–1840, a proto ji řadíme k pozdnímu baroku.

Při prohlídce zvenčí si všimněte právě tohoto slohu. Je to architektura, která dostala konečnou podobu až v první polovině 19. století. Stát tu můžete s vědomím, že se pod současnou budovou skrývá starší tvrz.

Zajímavější než samotné zdi je ale historie majitelů. Od roku 1870 zámek patřil dědicům svobodného pána Fellnera z Feldeggu. Anna Fellnerová z Feldeggu se provdala za Jana Křižíka, syna vynálezce Františka Křižíka. Tím přešel Stádlec společně se zámkem Oltyně do rukou Křižíků. František Křižík sem za synem občas jezdil a v roce 1941 tu zemřel.

Po restituci dostali zámek zpět potomci Jana Křižíka. V roce 1999 ho prodali společnosti DUTCH FARMA, spol. s r.o.

Ze vstupních údajů nevyplývá, jak je zámek zpřístupněn. Před cestou si proto ověřte, zda a kdy se dovnitř nebo do areálu dostanete. Počítejte s tím, že nejspíš uvidíte hlavně budovu a její okolí. Podle toho si naplánujte i zbytek dne v okolí.