Jezuitský klášter Opařany: barokní areál u Tábora

Opařany jsou zastávka pro ty, kdo mají rádi barokní architekturu a příběhy budov, které několikrát změnily účel. Areál je kulturní památka. Vznikl jako jezuitský klášter a později se z něj stal zámek.

Zajímavý je hlavně kostel. Jezuité ho nechali postavit podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera, jednoho z nejslavnějších architektů své doby. Starší kostelík kvůli tomu nechali zbourat.

Místo ocení milovníci historie a církevních památek. Hodí se i těm, kdo si z jihočeské cesty chtějí odvézt něco víc než pohled na hrad. Osud budovy je pestrý: klášter, sídlo vrchnostenských úřadů, později psychiatrická péče o dospělé a od roku 1924 o děti.

Snadno ho spojíte s dalšími zámky, hrady a kláštery v okolí. Nejbližší, Zámek Stádlec, je vzdálený 2,1 km.

Uvidíte rozsáhlý barokní komplex z první poloviny 18. století. Stojí v Opařanech v Jihočeském kraji. Budovy vznikly jako jezuitský klášter a dnes se jim říká zámek.

Dominantou je kostel svatého Františka Xaverského. Navrhl ho Kilián Ignác Dientzenhofer a stavěl se v letech 1732 až 1735. Je to už druhá stavba tohoto druhu na místě. Původně tu stála tvrz. Když chátrala, položil se 17. dubna 1657 základní kámen menšího kostelíka.

Pražští jezuité z novoměstské koleje začali v roce 1717 stavět velkorysý klášter. Starý kostelík jim do představy nezapadal. V roce 1732, pět let po dokončení kláštera, ho proto zcela zbourali a nahradili Dientzenhoferovým kostelem.

Při prohlídce areálu si můžete připomenout i další osudy budov. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 připadl majetek studijnímu fondu. Ve veřejné dražbě ho koupila kněžna Quidobaldina z Paarů a připojila k panství v Bechyni. Sídlily tu vrchnostenské úřady a úředníci tu i bydleli.

V roce 1887 si bývalý klášter pronajal zemský výbor, o dva roky později ho koupil pro psychiatrickou péči o dospělé. Od roku 1924 ji vystřídala péče o děti.