Smrčina u Aše: zaniklý zámek v Podhradí

Smrčina je místo pro ty, kdo rádi čtou krajinu jako příběh. Zámek tu už nestojí. Zbourali ho v roce 1963 a dnes na jeho místě najdete silážní jámu. Návštěva je tedy spíš zastávkou na cestě za historií západního cípu Čech než prohlídkou památky.

Zaujme vás hlavně příběh. Osada se poprvé připomíná v roce 1290. Zámek tu v roce 1690 postavil Karel Josef Zedtwitz a v roce 1911 ho koupil ašský průmyslník Wilhelm Fischer. Je to ukázka toho, jak snadno může zmizet sídlo, které přežilo několik staletí.

Hodí se pro zájemce o dějiny Ašska, pro milovníky zaniklých míst a pro každého, kdo projíždí okolím Podhradí a Krásné. Smrčina leží mezi oběma obcemi. Vezměte ji jako jednu zastávku a spojte ji s dalšími zámky a hrady v okolí. Nejbližší jsou od ní vzdáleny 1,7 km.

Na místě nenajdete zámek. Po budově nezbylo nic a plochu dnes zabírá silážní jáma. Proto se vyplatí přijet s malou znalostí příběhu, který se ke Smrčině váže.

Nejstarší zmínka o osadě pochází z roku 1290. Tehdy ji jako léno dostal zemský soudce Otto Machwitz z Vogtlandu. Později tu stála tvrz, která zchátrala a v 17. století ji zbourali. Osada pak patřila Neubergům z Podhradí a od nich ji převzali Zedtwitzové.

Karel Josef Zedtwitz dal v roce 1690 postavit zámek, převážně dřevěný. Byla to prostá obdélníková barokní budova, později o patro vyšší. Zedtwitzové ji využívali jako letní sídlo. Kolem vyrostly hospodářské budovy a hospoda. Za sedmileté války v ní bydleli císařští vojáci.

Na přelomu 19. a 20. století zámek přestavěli na jednokřídlovou patrovou budovu se třemi rizality. Prostřední měl na straně do zahrad půlkruhový balkon. Když Zedtwitzové upadli do finančních potíží, sídlo chátralo. V roce 1911 ho koupil Wilhelm Fischer, zámek opravil a obnovil zahrady.

Po roce 1945 Fischerům zámek odebrali. Později v něm měly kanceláře a jídelnu státní statky, ale budovu neudržovaly. V roce 1963 ji kvůli bezpečnosti stáhli ze světa úplně.