Zámek Hazlov: zřícenina hradu a obecní úřad v Chebsku

Hazlov je hrad, který se po desetiletích chátrání vrací do života. Stojí přímo v centru obce a od roku 1996 je kulturní památkou.

Zaujme vás, pokud rádi čtete v kamenech. Nejstarší románské jádro se ukrývá v suterénu rozbořeného západního křídla a ve zdivu kostelní věže. Nad ním vyrostly gotické a renesanční vrstvy, později barokní úpravy.

Příběh místa je také příběhem záchrany. V 70. letech 20. století byl na stavbu vydán demoliční výměr, který je podle popisu stále platný. K stržení paláce ale nedošlo. Od roku 2010 obec shání peníze na opravy a část zámku znovu zastřešila.

Místo ocení milovníci historie i ti, kdo hledají zastávku na cestě po Chebsku. Nečekejte dokonale opravený zámek. Uvidíte stavbu uprostřed obnovy, kde nová střecha sousedí s torzem starých zdí.

Hrad pravděpodobně založil Bedřich z Hazlova na počátku 13. století. První zmínka je z roku 1224. Ve 14. století ho goticky přestavěli. Později ho vlastnili Mikuláš Jur z Chebu, Landwüstové a Jan Maléřík.

Renesanční podobu mu dal Václav Volf z Kocova, který hrad držel od roku 1579 do roku 1628. Od roku 1682 patřil Moserům. Ti stavbu rozšířili, proměnili v zámek a koncem 17. století přistavěli kostel. Posledními majiteli byli Hemfeldové, a to do roku 1945.

Po válce zůstal objekt bez využití a začal se rozpadat. V 60. letech 20. století zbourali velkou část jižní strany.

Dnes uvidíte částečně zničenou strukturu, v níž je těžké rozeznat nejstarší prvky. Poblíž stojí barokní kostel Povýšení svatého Kříže s románskou věží. Vznikl kolem roku 1687 na základech starší stavby.

Obnova pokročila v letech 2017–2018, kdy dostavěli a zastřešili schodišťovou věž. Pak přišla oprava druhé schodišťové věže a nejzachovalejší části zámku. Tady dnes sídlí obecní úřad a kulturní a společenské centrum. Archeologický výzkum na hradě podle popisu nikdy neproběhl.

Předhradí se zřejmě rozkládalo v místě dnešního parku. Hrad stál na nevýrazné ostrožně nad údolím Hazlovského potoka.