Rozhledna Háj u Aše: žulová věž nad městem Aš

Tahle rozhledna má příběh. Vznikla ze sbírky, kterou vyhlásili Ašané, aby měli na svém „Domovském kopci“ vlastní věž.

Návrh dodal německý architekt Wilhelm Kreis, kterého označovali za otce Bismarckových sloupů. Město předtím dostalo 320 architektonických návrhů. Kreis předložil dva, oba zamítli. Třetí se od tradičních Bismarckových sloupů lišil a výbor ho schválil jednomyslně. V roce 1901 za něj dostal zlatou medaili na umělecké výstavě v Drážďanech.

Přijeďte, pokud vás zajímá historie staveb a jejich proměny. Věž dostala po vzniku Československa v roce 1918 nové jméno a po roce 1945 zmizely i zmínky o Bismarckovi, včetně bronzového reliéfu z roku 1913.

Hodí se také pro pěší výlety. Vrch Háj sloužil Ašanům k turistice a volnému času už v 19. století. Na kopec se dá zajít z města Aš, které leží kousek pod ním.

Uvidíte štíhlou věž z žulových kvádrů. Měří 34 m a stojí na čtvercovém půdorysu o straně 6,7 m. Na stavbu se spotřebovalo 666 m³ žuly, 65 000 cihel, 58 vagónů vápna a tři vagóny cementu. Náklady činily 58 967 rakouských korun.

Vrchol Háje (757 m) býval holý a kamenitý. V 60. letech 19. století tu fabrikant Georg Unger založil první zahradu. Kopec postupně zarůstal lesem. Přispěla k tomu i tradice sázet jedle na památku výročí úmrtí významných Ašanů.

Stavba začala 22. září 1902 a základní kámen přibyl 18. října téhož roku. Stavbu vedl ašský stavitel Ernst Hausner. Polírem byl Johannes Hörer z obce Kamenná. Hrubá stavba stála v říjnu 1903. První zájemci mohli na věž vystoupit 25. prosince 1903 a platili 10 haléřů. Slavnostně ji otevřeli 19. června 1904.

Už od roku 1884 stála na vrcholu turistická chata Ašské sekce alpského spolku. Od ní vedly okružní trasy, například k Hengstenbergu, do Grünu a do Neubergu. Nápad na rozhlednu se přitom objevil už roku 1874, ale peníze se dlouho nedařilo sehnat. Změnila to až oslava 80. narozenin kancléře Otto von Bismarcka v roce 1895.