Zámek Ronov nad Sázavou: novobarokní zámek na Vysočině

Tento zámek nevznikl jako sídlo starého šlechtického rodu. Postavil ho podnikatel. Christian Peška vlastnil místní škrobárnu a zámek si nechal vybudovat v druhé polovině 19. století. Podnik po něm převzal a dále rozvíjel jeho zeť František Malinský.

Zajímavý je tedy příběh průmyslu na Vysočině, nejen architektura. Hodí se lidem, které baví historie 19. a 20. století a proměny památek v průběhu času.

Počítejte s tím, že zámek je kulturní památka, ale dále chátrá. V 90. letech 20. století ho v restituci dostali zpět potomci majitelů. Nechali opravit střechu, celkově ale zámek dál upadá. Přijeďte proto s realistickým očekáváním. Uvidíte stavbu s dlouhým příběhem, ne vyleštěný památkový objekt.

Dobře se spojí s dalšími místy v okolí. Hrad Ronov nad Sázavou je odtud 0,9 km a zámek Přibyslav 2,2 km.

Zaměřte se na fasádu. Je členitá, novobarokní, s rizality a štíty. Okna obklopují šambrány s rostlinnými motivy.

Na severním průčelí stávala přízemní lodžie na sloupech. Dnes je zazděná. I tak je vidět, že se podoba stavby v čase měnila.

Celý areál měl působit romanticky. Patřil k němu můstek a grotta ve skále za potokem. Při procházce okolím si zkuste tuto původní představu domyslet.

V první polovině 20. století přibyla na západní straně prosklená veranda. O areál se už tehdy příliš nepečovalo.

Po druhé světové válce byl zámek znárodněn. Sídlil v něm národní výbor a prodejna a vznikly tu také byty. Budova tak sloužila každodennímu životu obce.

V 90. letech 20. století se zámek vrátil v restituci potomkům majitelů. Střecha byla opravena, ale stavba jako celek dál chátrá. Berte to jako prohlídku zvenku, s pohledem na detaily fasády a okolí.