Zámek Protivín: barokní zámek s parkem u Blanice

Protivínský zámek vás zaujme, pokud rádi čtete příběhy míst. Na jeho místě stál hrad už v roce 1282, kdy ho král zastavil bratrům Prüschenkům. Pak ho drželi Lucemburkové, Rožmberkové, Pernštejnové, páni z Hradce a Vratislavové z Mitrovic. Od roku 1710 patřilo panství Schwarzenbergům.

Dnešní podobu zámku určila přestavba po požáru. Probíhala v letech 1714–1732 ve vrcholně barokním duchu a stavěli ji Pavel Ignác Bayer a Anton Erhard Martinelli. Zámek i kaple svatého Jana Nepomuckého v předzámčí jsou kulturní památky.

Zajeďte sem, pokud máte rádi architekturu a procházky zelení. Zámek stojí přímo na náměstí, takže ho snadno spojíte s krátkou obchůzkou městečka. Park leží v rovinatém terénu, a hodí se proto i pro pomalejší tempo.

Počítejte s tím, že v lednu 2024 zajistila zámek i podzámčí Národní centrála proti organizovanému zločinu. Podmínky návštěvy si proto před cestou ověřte.

Uvidíte čtyřkřídlou dvoupatrovou budovu zámku. Navazují na ni hospodářská stavení a v předzámčí stojí kaple svatého Jana Nepomuckého. Celý soubor uzavírá jižní konec Masarykova náměstí.

Za zámkem začíná rozlehlý anglický park. Leží na rovině a jeho východní hranici tvoří řeka Blanice. V zámecké zahradě býval také chov bažantů, který trval do poloviny 19. století.

Historie je v areálu vrstvená. Středověký hrad začala v 16. století měnit v renesanční sídlo Anna, druhá žena Ondřeje Ungnada ze Suneku. Přestavbu na renesanční zámek dokončili v roce 1615 Vratislavové z Mitrovic.

Pak přišel rok 1714 a požár. Kníže Adam František ze Schwarzenbergu nechal zámek přestavět a po roce 1732 se jeho podoba už neměnila. Jen v letech 1748 a 1894 přišly dílčí úpravy. Ty z roku 1894 přidaly kněžninu komnatu, kuřácký salonek a jídelnu.

Za první světové války sloužil zámek jako válečný lazaret Červeného kříže.

Zámek byl v lednu 2024 zajištěn kvůli podezření z trestné činnosti. Před cestou proto zjistěte, co je aktuálně přístupné.