Myšenec – zřícenina hradu Přemysla Otakara II. u Protivína

Myšenec není hrad, kterým projdete branou a sálem za sálem. Je to stopa po stavbě, kterou založil král Přemysl Otakar II. po polovině třináctého století. Hrad zůstal nedokončený.

Zajímavý je tím, že ho pohltila vesnice. Zbytky najdete mezi obytnými domy, které tu vyrostly na přelomu osmnáctého a devatenáctého století. Kamenické prvky z hradu se dokonce objevují ve zdech mladších staveb.

Hrad měl pravděpodobně sloužit diplomatickým jednáním panovníka. Jediná písemná zmínka je z královy listiny z roku 1273. Později lidé považovali zříceninu za pozůstatek kláštera nebo královského loveckého domu.

Hodí se vám, pokud rádi luštíte historii z drobných stop. Potěší i turisty a cyklisty. Vesnicí vede zeleně značená trasa okolím Protivína a cyklotrasa č. 1146. Zastávku snadno spojíte s dalšími místy v okolí. Počítejte se zbytky zdiva, ne s rozsáhlou zříceninou.

Zbytky hradu jsou částečně volně přístupné mezi myšeneckými domy. Procházíte tedy běžnou vesnicí a historii objevujete po částech.

Hrad stál v nevýhodné obranné poloze pod vrcholem nízkého návrší. Měl čtvercový půdorys, který ohraničovala hradba. Před ní ležel parkán. Část parkánové hradby se dochovala na severní straně.

S odstupem několika metrů za ní stál dlouhý palác. Přízemí mělo plochý strop, v patře byly reprezentační prostory. Palác měl spolu s kaplí délku šedesát metrů. Z dochovaných zbytků zdiva víme o dvou obytných jednotkách. Každou tvořil střední sál a dvě menší komnaty po jeho stranách. Místnosti vytápělo teplovzdušné topení a osvětlovala je hrotitá kružbová okna.

Přes parkán vedl můstek k prevétu v parkánové hradbě. Na východní část paláce navazovala kaple s žebrovou klenbou. Drobné zbytky zdiva se dochovaly i v jihozápadním nároží.

Nečekejte ucelenou zříceninu. Hledejte detaily, třeba druhotně použité kamenické prvky ve zdech mladších domů. Dobře se tu hodí pomalá procházka s otevřenýma očima. Chcete-li jít dál, vesnicí vede zeleně značená trasa okolím Protivína i cyklotrasa č. 1146.