Zámek Nadějkov: barokní zámek na místě tvrze

Nadějkov je místo pro ty, kdo mají rádi proměny staveb. Na ploše dnešního zámku stála ve 14. století vodní tvrz. Poprvé se připomíná roku 1373. Později ji přestavěli na renesanční sídlo a nakonec na barokní zámek.

Z tvrze se dochoval zbytek bašty poblíž budovy. V suterénu zůstaly klenby. Pokud vás zajímá, jak se v jedné stavbě vrství staletí, najdete tu dobrý příklad.

Zámek má i literární stopu. Alois Jirásek ho použil jako předlohu pro zámek Mladějov v románu F. L. Věk.

Poloha je praktická. Zámek leží přímo v obci, vedle kostela, takže prohlídku snadno spojíte s krátkou procházkou po náměstí. Park s Mlýnským rybníkem se rozkládá jihozápadně od budovy.

Hodí se pro milovníky architektury a dějin panství. Hodí se i pro ty, kdo hledají klidnější zastavení v jižních Čechách.

Uvidíte třípodlažní budovu protáhlého tvaru s krátkými bočními trakty. Střecha je mansardová. Na hlavním křídle sedí hranolová věžička s hodinami a cibulovitou bání.

Průčelí je ploché. Zdobí ho jen profily nad portály a okny, tedy supraporty a suprafenestry. Okna jsou řazena po dvou. Fasády mají dvojbarevné červeno-bílé řešení, které prozrazuje raně barokní přestavbu z první čtvrtiny 18. století. Dnešní podobu zámek dostal v roce 1781 za Antonína Ferdinanda Feuersteina.

Příběh domu je pestrý. Po požáru v roce 1756 ho opravovali za hraběnky Kokořovské. Ta dala obnovit i zpustlý park, kde rostly neobvyklé a exotické stromy, květiny a keře. V roce 1803 zámek koupil pražský měšťan Jan Tuscani. Po něm ho získali Vratislavové z Mitrovic a v roce 1863 upravili interiéry.

Po roce 1945 byl zámek zkonfiskován a sloužil jako škola. V roce 1993 se vrátil v restituci původním majitelům, v roce 2008 ho koupila firma Galileo Veritas. Na začátku roku 2012 byla fasáda zanedbaná a zahrada zpustlá. Ještě v témže roce koupila část pozemků včetně parku MUDr. Denisa Horáková a na obnovu parku získala dotaci z Operačního fondu životního prostředí.

Park s Mlýnským rybníkem najdete na jihozápadní straně od zámku.