Borotín – zřícenina hradu nad Starozámeckým rybníkem

Borotín je hrad, na kterém se dobře čte jeho stavební vývoj. Stojí v nadmořské výšce 500 metrů na ostrožně nad rybníkem. Od roku 1963 je kulturní památkou, společně s barokním hospodářským dvorem Starý zámek.

Zajímavý je i jeho příběh. První známý majitel, Mikuláš z Borotína, je zmiňován roku 1356. Za husitských válek na hradě sídlil Mikuláš, který byl husitským hejtmanem, ale později přešel na stranu císaře Zikmunda. Husité proto hrad v roce 1434 neúspěšně obléhali. Po dobytí na začátku třicetileté války zůstal pustý a sloužil jako zdroj kamene.

Hodí se pro každého, kdo má rád historii a chce si na místě prohlédnout, jak se hrad měnil od gotiky do počátku 16. století. Nejlépe dochované jsou zbytek bergfritu, nová brána se střílnami a východní palác s otiskem roubené komory. Vezměte děti a ukažte jim, k čemu sloužil parkán nebo příkop.

Přijdete ke zřícenině nad Starozámeckým rybníkem. Dnešní podobu dostala při památkových úpravách na začátku 80. let 20. století. Při nich vznikla také cesta, která poškodila příkop chránící hradní jádro.

Na místě předhradí stojí hospodářský dvůr. Hradní jádro mělo polygonální půdorys. V jeho čele předstupoval mohutný bergfrit, z něhož zůstal jen zbytek. Jádro obepínal parkán. Z předhradí se do něj vcházelo věžovou branou, která zanikla. Bránu do vlastního jádra střežila menší okrouhlá věž. Palác na jižní straně se dochoval jen zlomkovitě.

V pozdní gotice dostalo celé jádro nový příkop. Na východě vyrostla nová budova brány s řadou střílen a uvnitř jádra přibyly obytné budovy. Na počátku 16. století zaplnil prostor parkánu za novou branou další palác. Zůstal po něm i otisk roubené komory.

Právě tyto části spolu se zbytkem bergfritu patří k nejlépe dochovaným. Nečekejte tedy kompletní hrad. Uvidíte spíš torzo, v němž si jednotlivé stavební fáze musíte poskládat sami. U hradu stojí barokní dvůr Starý zámek, který je s ním chráněn jako jeden celek.