Zámek Stekník: rokokový zámek u Žatce

Stekník ukazuje, jak se panské sídlo proměnilo z tvrze v rokokovou rezidenci. Dochovaná podoba pochází z druhé poloviny 18. století.

Nejzajímavější je hlavní sál. Restaurátoři v něm odkryli fresky Kryštofa Seckela, autora vedut pro Španělský sál Pražského hradu. Malby zobrazují antický chrám a symboly čtyř živlů.

Druhým důvodem je návštěvnický okruh v západním křídle. Od 17. července 2019 představuje soukromá apartmá posledního majitele, švýcarského konzula Gerolda Déteindre. Uvidíte tedy nejen reprezentační prostory, ale i to, jak zde bydlela jedna rodina.

Zámek se hodí pro zájemce o architekturu, restaurátorské objevy a dějiny šlechtických sídel. Dobře zapadne do výletu po Žatecku. Od 18. září 2023 je součástí památky UNESCO Žatec a krajina chmele. Kulturní památkou je od roku 1964.

Zámek stojí v jižní části vesnice, na okraji mělkého údolí Ohře. Od Žatce ho dělí necelých šest kilometrů.

Po roce 1681 nechal žatecký měšťan Jan Jiří Kulhánek, později s přídomkem z Klaudensteina, zbourat staré budovy. Na jejich místě vyrostl barokní zámek. Rokokovou podobu mu dal ve druhé polovině 18. století jeho vnuk Jan František z Klaudensteina. Přistavěl jižní křídlo, v západním křídle vznikl velký sál s balkónem a ke staršímu křídlu přibyla kaple Navštívení Panny Marie. Plány kaple vypracoval žatecký stavitel Johann Paul Loschy.

Uvnitř vás zaujme hlavní sál s freskami. Malíř Kryštof Seckel v něm vytvořil antický chrám a na stěně symboly ohně, vody, vzduchu a země. Odkryli je restaurátoři při obnově.

Prohlídka vede také západním křídlem. Návštěvnický okruh tu byl otevřen 17. července 2019 a ukazuje soukromá apartmá konzula Gerolda Déteindre. Jeho potomci zámek vlastnili do prosince 1949.

Obnova zámecké kaple a piana nobile probíhala v letech 2013 až 2016. Druhá fáze oprav stála 16,5 milionu korun a část hradilo Ministerstvo kultury. Po roce 1950 sloužil zámek Výzkumnému ústavu chmelařskému a pak jako depozitář Národní galerie v Praze.