Zámek Miletín – barokní zámek v Podkrkonoší

Miletín ukazuje, jak se na jednom místě střídaly doby. Nejdřív tu bylo raně středověké hradiště a první písemná zmínka o Miletínu je z roku 1124. Později tu stála komenda německých rytířů a tvrz. Dnešní zámek založil roku 1693 hrabě Jiří Fridrich z Oppersdorfu.

Zajeďte sem, pokud vás zajímá barokní architektura a osudy staveb. Zámek několikrát vyhořel a pokaždé ho obnovili. Po požáru roku 1846 dostal empírovou podobu.

Hodí se pro ty, kdo rádi čtou historii v krajině. Je to dobrá zastávka pro dospělé i starší děti, které baví příběhy o požárech a změnách majitelů. Okolí nabízí další zámky, hrad i rozhledny, takže z Miletína snadno složíte celodenní výlet po Podkrkonoší.

Uvidíte barokní zámek s přísným obdélným půdorysem. Na všech průčelích vystupují dvoupatrové rizality, tedy předsazené části fasády.

Na severní straně projdete arkádovým podjezdem s balkónem. Vedle něj je barokní portál. U hlavního vchodu nechal Josef Jan Sosnovec, který Miletín držel v letech 1766–1780, přestavět altán. Vznikli na něm dva lvi s jeho znakem.

Zámek stojí v historickém jádru města. Tady býval dvoudílný areál hradiště a jeho opevnění sahalo až k Tyršově ulici. V tělese valu jsou dnes vestavěné rodinné domy. Při procházce městem tak vidíte i starší vrstvy Miletína.

Mezi zámkem a kostelem Zvěstování Panny Marie stávala komenda německých rytířů. Zdivo kaple, která k ní pravděpodobně patřila, se dochovalo v presbytáři kostela.

Zámek zažil těžké chvíle. Nedostavěný v roce 1699 z větší části shořel a v roce 1753 mu shořela střecha. Při velkém požáru roku 1846 vyhořel až na klenutí v přízemí. Hned dalšího roku ho obnovili v empírovém slohu. Po roce 1882 ho nechal vkusně opravit kníže Alexander z Schönburg-Hartensteinu.