Zámek Hořice s tvrzí – barokní zámek a gotická tvrz

Zámek v Hořicích je příběh několika vrstev. Uprostřed stojí gotická tvrz. Kolem ní vyrostl renesanční zámek a po požáru dostal barokní podobu. Celek je dnes kulturní památka.

Přijeďte, pokud vás baví historie, která není uhlazená. Zámek patřil Smiřickým ze Smiřic, Albrechtu z Valdštejna i rodu Strozziů. V roce 1775 se stal cílem selského povstání. Později sloužil jako kanceláře panství, invalidovna, archiv i škola. Od roku 1945 v něm sídlilo ředitelství Státních lesů.

Zajímavý je i současný příběh. V roce 2016 vznikl spolek STROZZI – spolek přátel hořického zámku. V roce 2017 hořické zastupitelstvo odsouhlasilo koupi zámku.

Hodí se pro milovníky architektury, kteří rádi hledají detaily: sgrafita, vikýř s volutami nebo klenuté sklepy pod tvrzí. A pro ty, kdo chtějí spojit zámek s procházkou k nedalekému sochařskému sympoziu a rozhledně.

Na první pohled uvidíte jednopatrovou jednokřídlou budovu barokního zámku. Průčelí člení patrová římsa. Při bližším pohledu najdete stopy sgrafit a vikýř s volutami.

Zajímavější je to, co zámek ukrývá. Gotická tvrz je obklopená novější stavbou zámku. Má lichoběžníkový půdorys. Místnosti na sebe navazují pravidelně kolem střední osy s valenou klenbou. Pod tvrzí se dochovaly klenuté sklepy.

Tvrz původně chránil příkop a val. Pozdně gotickou podobu dostala koncem 15. století, kdy je v Hořicích připomínán rod Rašínů z Rýzmburka. Majitelé se pak rychle střídali. V roce 1538 koupil statek Zikmund Smiřický ze Smiřic a kolem tvrze vznikl renesanční zámek.

Po bitvě na Bílé Hoře získal zámek Albrecht z Valdštejna, později rod Strozziů. Roku 1749 zámek vyhořel a dostal barokní podobu. V roce 1775 ho dobyli povstalí sedláci a vynutili si listinu o zrušení poddanství a roboty. Platila jen do bitvy u Chlumce.

Na začátku 20. století zmizela brána. Zbořen byl také panský pivovar, sladovna i ledárny a v zámecké zahradě vzniklo sídliště Pod Lipou. Poslední výraznou přestavbou zámek prošel po roce 1954, kdy ho držela Lesní správa.