Zámek Maříž – zbytky zámku u Slavonic

Maříž není zámek, který projdete od sálu k sálu. Je to zbytek sídla, jehož příběh sahá hluboko do středověku. Tvrz tu je poprvé připomínána 22. ledna 1372. Zámek pak vznikl na jejím místě v roce 1717.

Hodí se vám, pokud rádi skládáte dějiny z drobných stop. Zajímavé je, kolik majitelů se tu vystřídalo: Olešenští, Kadalicové z Řečice, Eitzingové, Zinnové ze Zinnenburku i hrabata ze Schaumburka. Příběh končí v 20. století penzionem, který tu provozoval Josef Miesler s manželkou.

Místo ocení lidé, kteří jedou po okolních zámcích a hradech u Slavonic a chtějí k nim přidat zastávku mimo hlavní trasy. Počítejte s tím, že uvidíte především torzo. Pomůže, když si před cestou přečtete aspoň základní historii.

Kulturní památkou je Maříž od doby, kdy se o ni stát začal zajímat. Zbytky zdi tak mají oficiální ochranu.

Na východním okraji vsi Maříž uvidíte zbytky zámku. Z celého areálu se dochovala jen nepatrná část obvodové zdi západního křídla. Pod ní zůstalo klenuté sklepení.

Zámek nechal v roce 1717 postavit Matyáš Jindřich Butz z Rolsperku. Stavěl na místě starší tvrze. Kolem zámečku se rozkládal rozsáhlý park s několika rybníky. K panství patřily také dvůr, škrobárna, mlýn a pila. V roce 1900 měl celý statek 229,92 ha.

Tvrz sama je mnohem starší. Poprvé se objevuje v listině z 22. ledna 1372. Moravský markrabě Jan tehdy svěřil tvrz a panství jako léno bratřím Oldřichovi a Ješkovi z Olešné. Později ves držel rod Kadaliců z Řečice. V roce 1607 ji prodal Jan z Řečice a po něm se majitelé střídali rychle. Protestant Arnošt Stockhorner o statek přišel v roce 1623 kvůli účasti na stavovském povstání. V roce 1630 koupil Maříž kapitán Jakub Zinn z Zinnenburku. V roce 1683 ji získal Otto Rudolf hrabě ze Schaumburka.

Posledním majitelem byl Josef Miesler. Se ženou provozoval v zámku penzion.

Poblíž u lesa stávala hájovna a později lovecký zámeček. Ve 30. letech sloužil jako prázdninová osada pro děti a mládež.