Zámek Líšeň v Brně: barokní sídlo rodu Belcrediů

Líšeňský zámek ukazuje, jak se z renesanční tvrze stalo barokní panské sídlo. Nová stavba vznikla po roce 1714 za Jana Kryštofa z Freyenfelsu. Projekt pravděpodobně navrhl architekt Christian Alexander Oedtl. Sochy v zámku a v parku vytvořil Antonín Schweigl.

Zajímavý je i příběh rodu Belcrediů. Panství zdědili roku 1819 a zámek jim sloužil jako sídlo do roku 1949. Pak ho zabral stát. V roce 1967 v něm vznikla obřadní síň. Zchátralý zámek se Belcrediům vrátil roku 1992.

Zastavte se tu, pokud vás baví architektura. Uvidíte kapli s oválným půdorysem a štuky Giacoma Antonia Corbelliniho. Hodí se i pro ty, kdo hledají klidnou zelenou zastávku v Brně. Park má 1,5 ha a rostou v něm vzrostlé stromy.

Zámek slouží jako hotel a místo pro kulturní a společenské akce. Aktuální nabídku najdete na webu zámku.

Zámek stojí v centru Líšně, kousek východně od náměstí. Je to trojkřídlá jednopatrová budova. K delšímu hlavnímu křídlu na západě přiléhají na koncích dvě kratší příčná křídla. Dvůr z východu uzavírá krytá otevřená chodba a za ní navazují budovy hospodářského dvora.

Fasády jsou hladké. Patra odděluje kordonová římsa. Okna v přízemí hlavního průčelí mají šambrány, v patře ještě suprafenestry a římsy. Uprostřed průčelí je hlavní vchod s balkonovým portikem na čtyřech pilířích. Pod střechou nad balkonem uvidíte znak Belcrediů a jejich latinské motto.

Za vstupem čeká klenutá pilířová hala. Z ní vede do patra dvouramenné schodiště. V přízemí převažují klenuté stropy, v patře mají místnosti stropy ploché.

Z jižního průčelí vystupuje rizalit kaple s volutovým štítem. Do kaple v prvním patře vede další dvouramenné schodiště. Kaple má oválný půdorys a nízkou kopuli. Interiér zdobí štuky Giacoma Antonia Corbelliniho a dvou neznámých malířů. Na vrcholu klenby je freska svaté Trojice v štukovém rámu.

Podél jižní strany se rozkládá park o rozloze 1,5 ha. Stromy tu rostou roztroušeně po celé ploše, jen vzadu je menší palouk. Z původní barokní zahrady zůstaly dvě aleje. Park upravili do přírodně krajinářské podoby před rokem 1826.