Zřícenina hradu Obřany u Brna

Obřany jsou zřícenina s pestrým příběhem. Hrad ve 13. století držel Gerhard ze Zbraslavi a Obřan, o kterém se v okolí mluvilo jako o loupeživém rytíři. Později ho vlastnil Jindřich z Lipé. Ten nechal posádku přepadávat brněnské obchodníky. Za to zaplatil: hrad dobyli a vypálili brněnští měšťané.

Na výlet se hodí hlavně pěším turistům. Na hrad vedou dvě cesty, obě po modré značce. Jedna začíná v Bílovicích nad Svitavou, druhá u rozcestníku Šumbera. Půjdete údolím a lesem, takže historii spojíte s procházkou v přírodě.

Zbytky hradu jsou chráněné jako kulturní památka. Leží nad svitavským údolím hned vedle Těsnohlídkova údolí, takže ho snadno zařadíte do delší trasy za Brnem.

Pokud půjdete od Šumbery, minete památník S. K. Neumanna. Zastavte se tu, jestli vás zajímá literatura.

Čeká vás zřícenina na kopci nad údolím Svitavy. Z hradu zbyly jen zbytky, ale jsou úředně chráněné jako kulturní památka České republiky. Na místě tedy hledejte spíš stopy dávného sídla než dochované komnaty.

Cestu si vyberete ze dvou. Obě jsou vyznačené modrou turistickou barvou.

První začíná v Bílovicích nad Svitavou. Nejdřív půjdete kolem řeky Svitavy. Pak se stočíte na lesní cestu, která vás vyvede do kopce až k hradu.

Druhá vede od rozcestníku Šumbera. Tam se modrá značka potkává se žlutou. Cestou minete památník S. K. Neumanna.

Na hradě si připomeňte jeho dějiny. Nejstarší písemná zmínka o Obřanech pochází z první poloviny 13. století. Gerhard ze Zbraslavi a Obřan hrad držel v letech 1278–1291 a lidé si ho pamatovali jako loupeživého rytíře. Roku 1283 vše urovnal král Václav II.

Gerhardův syn Smil se postavil proti Janu Lucemburskému. Musel odejít do Rakouska a zemřel tam bez mužského potomka. Od roku 1313 hrad vlastnil Jindřich z Lipé. Jeho posádka přepadávala v okolí projíždějící brněnské obchodníky. V roce 1315 nebo 1316 proto brněnští měšťané hrad dobyli a vypálili.

Jméno Obřany nese i hrad v Hostýnských vrších, který podle zaniklého sídla u Brna pojmenoval Boček z Kunštátu a Poděbrad.