Zámek Libořice: barokní zámek u řeky Blšanky

Libořice jsou zámek pro ty, kdo rádi sledují, jak se z tvrze stalo barokní sídlo. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1333. O pět let později se připomíná i tvrz. Hrabě František Josef Šlik ji v roce 1737 nechal přestavět na zámek.

Od roku 1964 je zámek kulturní památkou. Uvidíte stavbu, která prošla rukama několika majitelů. Patřila hrabatům z Klebersberku, erfurtskému měšťanu Reichbachovi a rakouskému podnikateli Antonu Dreherovi. Později tu sídlil státní statek.

Hodí se pro milovníky památek, historie a venkovské architektury. Dobře zapadne do výletu po okolních zámcích. Několik jich leží do devíti kilometrů, takže si můžete naplánovat celý den.

Počítejte s tím, že zámek stojí uprostřed zemědělského areálu. Není to pečlivě upravený park s kavárnou. Právě venkovský ráz k místu patří.

Zámek je trojkřídlá jednopatrová budova. Fasády jsou nečleněné, bez bohaté výzdoby. Hlavní křídlo se zachovalo z původní tvrze.

V přízemí tohoto křídla jsou místnosti s křížovými a valenými klenbami z raného baroka. Průčelí osvětluje velké kasulové okno. Před ním vede dvouramenné schodiště, které vzniklo při přestavbě v roce 1737.

Uvnitř bývala čtvercová kaple Stětí svatého Jana Křtitele. Měla plackovou klenbu a oratoř na kamenných konzolách. Poslední významnější úpravy proběhly v roce 1924. Tehdy se upravilo průčelí a pokoje v patře. Státní statek pak v roce 1974 provedl celkovou rekonstrukci budovy.

Zámek stojí mezi návsí a řekou Blšankou. Mezi hospodářským dvorem a řekou se rozkládal zámecký park. Po roce 1780 ho založil Václav z Klebersberku podle projektu černínského zahradníka Rudolfa Födische. Většina parku ve dvacátém století zanikla.

Vstupní informace neuvádějí otevírací dobu ani to, zda je zámek přístupný uvnitř. Před cestou si to ověřte.