Zámek Kaštice u Podbořan

Kaštice jsou příklad venkovského klasicistního sídla z 19. století. Nestojí na kopci ani v rozlehlém parku. Stojí přímo na návsi, na jižní straně hospodářského dvora. Hned je vidět, že šlo o středisko panství, ne jen o obytný dům.

Zajímavý je příběh místa. Ve vsi stála tvrz už roku 1384 a sídlil na ní Ješek z Očedělic. Jak vypadala, nevíme. Vít Zeiner koupil panství roku 1807, tvrz nechal zbořit a postavil zámek, který stojí dodnes.

Pozdější osudy jsou střídavé. Statek v roce 1899 zdědil Edmund Stanka, zadlužil se a musel v roce 1931 dvůr se zámkem pronajmout. Po druhé světové válce tu vznikla šlechtitelská stanice.

Zastavte se tu, když:

• jedete okolím Podbořan a zajímá vás architektura 19. století,
• sbíráte zámky a chcete jich projet víc za sebou,
• máte rádi příběhy o proměnách panství.

Údaje o prohlídkách uvnitř ve vstupu nejsou. Počítejte proto spíš s pohledem zvenku.

Zámek najdete na návsi v Kaštici. Budova stojí u hospodářského dvora a drží si prostou, vyváženou podobu klasicismu.

Půdorys je obdélný a zámek má jedno patro. Průčelí se rozkládá do devíti okenních os, takže působí rovnoměrně a klidně. Na severní straně z něj vystupuje tříosý rizalit. Zakončuje ho trojúhelníkový štít a je hlavním akcentem fasády.

Za budovou stojí dlouhý příběh. Už v roce 1384 tu byla tvrz. Panství pak v roce 1807 koupil Vít Zeiner. V roce 1833 nechal tvrz zbourat a o čtyři roky později tu stál nový klasicistní zámek.

Na přelomu století přišla další změna. V roce 1899 statek zdědil německý nacionalista Edmund Stanka. Zadlužil se, a tak musel v roce 1931 hospodářský dvůr se zámkem pronajmout.

Po druhé světové válce se z domu stal pracovní prostor. Šlechtitelská stanice v něm měla kanceláře a byty. Dobře to ukazuje, jak se zámky na venkově po válce využívaly.

Když zámek obejdete, všimněte si, jak těsně souvisí s dvorem. Nevznikl jako osamělá rezidence. Byl součástí hospodářství a vsi. V okolí navíc leží několik dalších zámků, takže se výlet dá snadno prodloužit.