Zámek Krhov na Vysočině: tvrz, zámek i lihovar

Krhov je zámek, na kterém se dobře čte vývoj panského sídla. Začínal jako tvrz, pak přibývala křídla, přišla barokní přestavba a nakonec lihovar.

Jedno křídlo vzniklo za Jana II. Zeleného z Říčan, další za Zahrádeckých. V roce 1759 si zámek zvolil za sídlo František Roden z Hirzenau a Hagendorfu a nechal ho přestavět v duchu pozdního baroka. Po roce 1882 dal Anton Dreher přestavět severní křídlo na lihovar.

Zajímavý je i příběh 20. století. Po pozemkové reformě zámek získali Odehnalové, v roce 1948 jim byl zkonfiskován a poté sloužil zemědělskému družstvu. Od 90. let prochází rekonstrukcí.

Zamíříte sem, pokud rádi sledujete české dějiny na konkrétních budovách. Hodí se pro milovníky památek, kteří chtějí poznat méně známé místo na Třebíčsku. Dobře ho spojíte s dalšími zámky v okolí, například s Hrotovicemi nebo Myslibořicemi.

Zámek leží na okraji obce Krhov. Uvidíte budovu, na které se potkává několik století stavebních úprav.

Základem byla tvrz. První zmínka o ní pochází z roku 1492, kdy Filip z Víckova a Rousínova prodal vesnice s tvrzí Janu Zelenému z Říčan. Při přestavbě na zámek na počátku 17. století byla tvrz značně rozbořena, takže starší podoba se dochovala jen omezeně.

Zámek tvoří několik křídel. Západní a jižní přistavěl Jan II. Zelený z Říčan. Východní nechal postavit v letech 1600–1620 Jan Zahrádecký a dokončil ho Jindřich Zahrádecký. Barokní ráz dal stavbě František Roden z Hirzenau a Hagendorfu po roce 1759.

Severní křídlo má jiný příběh. Po roce 1882 ho Anton Dreher přestavěl na lihovar. Dnes tak vidíte i stopy průmyslového využití.

Počítejte s tím, že zámek není dokončená památka. Po konfiskaci v roce 1948 ho využívalo zemědělské družstvo, které jej necitlivě upravilo. Od 90. let se opravuje postupně, a proto se může stav jednotlivých částí lišit.

Otevírací dobu ani vstupné ve vstupních údajích nemáme. Před cestou si je ověřte u obce nebo správce zámku.