Zámek Křemelák v Břasích

Křemelák není klasické panské sídlo. Zámeček nejspíš nikdy nebyl centrem panství ani statku. Sloužil jako reprezentativní sídlo podnikatele, spíš firmy, a před tím úřadu.

Zajímavá je právě jeho nejasná minulost. O zámečku se ví málo. Je pravděpodobné, že v něm sídlilo ředitelství šternberských uhelných dolů. Dříve v něm mohl být horní úřad. Možná jde i o zámeček, který nechal postavit jeden z majitelů dolu Liewald.

Hodí se vám, pokud rádi sledujete stopy hornické a podnikatelské historie Plzeňska. Šlechtické příběhy tu nehledejte.

Počítejte s tím, že budova dnes slouží úřadu. Je to spíš zastávka při projížďce okolím než cíl na celý den. Spojit ji můžete s nedalekým Hochperkem.

Pozor na častou záměnu. Lokalita kolem Křemeláku se také jmenuje Zámeček, a proto se jeho dějiny občas pletou s dějinami Hochperku u Vranovic.

Zámeček stojí na svahu vrchu Křemenáč, kterému se říká také Křemelák. Leží v části Břas zvané Na Křemenáči. Název Křemelák je neoficiální. Místo samo se jmenuje Zámeček.

Uvidíte budovu, ve které dnes sídlí obecní úřad. Je to fungující úřad, ne prohlídkový zámek. Ve vstupních údajích nejsou žádné informace o prohlídkách ani o otevírací době.

Dobře se hodí k povídání o historii obce. V roce 1945 tu Rudá armáda zřídila závoru. V roce 1960 se pět obcí – Vranov, Kříše, Darová, Vranovice a Stupno – sloučilo do Břas. Místní národní výbor pak sídlil nejprve v budově keramických závodů, které se říkalo Parlament. Později pro něj upravili Zámeček mezi Vranovem a Stupnem.

Starší stopy jsou útržkovité. Podle Augusta Sedláčka stál v Břasích ještě kolem roku 1838 jen horní úřad a čtyři panská stavení. Prameny z přelomu 19. a 20. století zmiňují ředitelství šternberských uhelných dolů. V budově byly uloženy také nálezy z pohřebiště u samoty Bašta.

Kdo chce víc zjistit, musí si poradit s kusými zprávami. O Křemeláku se toho ví minimum. O sousedním Hochperku je informací mnoho, ale často si odporují.