Zámek Kaceřov: renesanční sídlo Floriána Gryspeka

Kaceřov je zámek, který v Čechách nemá mnoho podobných. Florián Gryspek chtěl sídlo ve stylu vrcholné italské renesance. Podle popisu nemá ve střední Evropě srovnání. Spolu se zámkem v Nelahozevsi patří k prvním ohlasům italských vzorů Andrey Palladia v Čechách.

Od roku 1964 je zámek kulturní památkou. Na jeho význam jako první upozornila historička umění Olga Frejková.

Zajeďte sem, pokud vás zajímají dějiny architektury nebo šlechtická sídla 16. století. Hodí se i pro ty, kdo rádi sledují zámky, které se po letech znovu opravují.

Počítejte s jednou věcí. Zámek je v soukromém vlastnictví a prochází dlouhodobou rekonstrukcí. Veřejnosti je přístupný jen příležitostně. Před cestou se proto podívejte na web zámku: kacerovzamek.cz.

Zámek stojí v Kaceřově v okrese Plzeň-sever. Vznikl na místě starší středověké tvrze. Tu si mezi lety 1370 a 1376 postavil Ctibor ze Švamberka. Když tvrz zpustla, Gryspek se rozhodl pro nový zámek a stará tvrz sloužila hospodářství.

Stavět se začalo roku 1540. Práce vedli hlavně italští zedníci a kameníci. Stavitelem byl pravděpodobně Giovanni Statia, který pracoval i na Rožmberském paláci v Praze nebo na plzeňské radnici. Zadání znělo: opevněné obydlí za dvěma vodními příkopy. Vodu do nich Gryspek přivedl potrubím z mokřin u „Jezírka“ nedaleko Dobříče.

Zámek byl částečně dokončen roku 1548. Stavba pokračovala i v letech 1559–1562. Letopočty 1542 a 1552 se dochovaly na krbech.

Příběh místa ale nekončí zámkem. K němu patřil hospodářský dvůr, mlýn a pivovar. Z Kaceřova se do Prahy vozily čtyři druhy piva. Byla tu velká zahrada s jabloněmi, zeleninou, bylinkami a kořením. Poblíž stála koupelna s vanou, do které vedlo vodu potrubí z cisterny, a také obecní lázeň.

Gryspek navíc nechal své panství zmapovat v roce 1558. Hranice kromě mezníků označovaly kamenné sloupky, kterým se říkalo Gryspekovy špalíčky.

Dnes je zámek v rekonstrukci a otevřený jen občas.