Hrad na Radči u Těškova: zaniklý hrad na hřebeni Radeč

Zdi ani věže tu nenajdete. Hrad zanikl dávno a zůstaly po něm jen stopy v terénu. Právě to je jeho půvab, pokud rádi čtete krajinu a představujete si, co tu kdysi stálo.

Místo ocení pěší turisté. Hrad leží na vedlejším vrcholu hřebene Radeč v nadmořské výšce 680 metrů. Dojdete k němu po červeně značené trase ze Lhoty pod Radčem do Těškova. Zbytky jsou volně přístupné.

Zaujme i příběh místa. První písemná zpráva je z roku 1342 a jmenuje Oldřicha z Mitervaldu z rodu pánů z Litic. Mitervald se dlouho pletl s lokalitou stejného jména v Plzni u řeky Radbuzy. Lidé z okolí hradu říkali Hradec.

Hodí se pro ty, kdo chtějí spojit procházku s hledáním stop středověkého opevnění. Dobře poslouží i rodinám, které děti baví pověst o ukrytém pokladu. Ten se podle popisu nikdy nenašel.

Uvidíte zbytky malého hradního jádra. Tvoří ho nevelká plošina, kterou obklopuje několik skalních útvarů. Po zástavbě se nedochovaly žádné stopy, budovy si musíte domyslet.

Z jižní strany, odkud se ke hradu přichází, ho chránil obloukovitý příkop a val. Val byl později částečně rozvezen, ale opevnění je v terénu pořád patrné. Pozůstatky jsou chráněné jako kulturní památka.

Cesta vede po červené turistické značce mezi Lhotou pod Radčem a Těškovem. Vstup je volný a nikdo vás nebude provázet, proto se vyplatí znát příběh předem.

Hrad patřil Oldřichovi z Mitervaldu. K panství přivlastnil nedaleké Volduchy se Lhotou pod Radčem a později i Těškov. Jediná přímá zmínka o hradu pochází až z roku 1652, kdy už byl dlouho pustý. Německé jméno Mitterwald se neujalo. Název hřebene Radeč vznikl zkomolením českého názvu.

V devatenáctém století tu proběhly archeologické výzkumy. Našly se mince z doby Lucemburků, meče, sekery a podkovy. Pověstmi opředený poklad objeven nebyl.