Zámek Konojedy: bývalý servitský klášter u Úštěka

Konojedy jsou dobrá zastávka pro ty, kdo rádi čtou v budovách příběhy. Na jednom místě se potkala šlechtická tvrz, renesanční zámek, špitál, klášter i zámek z konce 18. století.

Zajímavý je hlavně příběh hraběte Františka Antonína Šporka. Podporoval náboženskou toleranci a vydával knihy ve své tajné tiskárně. Když ho prozradili, část knih se pokusil ukrýt právě v Konojedech. V roce 1729 zde zvláštní komise knihy zabavila.

Místo ocení zájemci o církevní dějiny a baroko. Hodí se i těm, kdo se kolem Úštěka vydávají po hradech a vyhlídkách. Zámek je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.

Dobře zapadne do delšího výletu. V okolí několika kilometrů najdete vodopad, několik hradů i rozhlednu.

Uvidíte areál, který několikrát změnil účel. První písemná zmínka o tvrzi je z roku 1451. Ve vsi ale sídlili vladykové z Konojed už dříve. V polovině 16. století nechal Vilém z Pojetic starou tvrz přestavět na renesanční zámek. Později byl zámek upraven barokně.

Hrabě František Antonín Špork tu v roce 1699 zřídil lékárnu a špitál pro 45 chudých. Nemocnice fungovala do konce 18. století. Její budovy pak zbořili při stavbě kláštera.

Klášter vznikl díky nadaci Šporkovy dcery a jejího manžela. Servitům přenechali zámek s kostelíkem jako dík za uzdravení jediného syna. Nejdřív postavili nový kostel. Později ho spojili krytou chodbou s novou budovou kláštera z roku 1758. Oltáře vysvětil litoměřický biskup 20. června 1762.

Řeholníci tu ale dlouho nezůstali. Josef II. klášter zrušil v roce 1786. Kostel Nanebevzetí Panny Marie se stal farním a konvent přestavěli na zámek. Budovy koupil Jan Kristián Swéerts-Špork a interiér upravil k bydlení své rodiny. Poté se majitelé několikrát vystřídali. Mezi nimi byl Ludvík Sulzer z Fuldy a později Vincenc Wiederspergera z Wiederspergu.