Ronov – zřícenina hradu u Blíževedel

Ronov je cíl pro ty, kdo mají rádi hrady s dlouhým příběhem. Stojí na dominantním kopci, který se špatně dobýval. Právě proto ho jeho majitelé ve středověku využívali.

Zaujme vás, pokud vás baví doba husitských válek. Hrad ovládal Hynek Hlaváč z Dubé, který stál na straně krále Zikmunda. Později ho získal Vilém z Ilburka a hrad významně přestavěl. V roce 1444 vojsko Lužičanů a jejich spojenců dobylo okolní městečka, ale Ronov dobyt nebyl.

Ocení ho také zájemci o vojenskou architekturu. Opevnění obsahuje prvky aktivní obrany. Patří ale k raným a nepříliš účinným řešením proti dělostřelectvu.

Hodí se i na výlet spojený s výstupem na kopec. V okolí leží další hrady, takže můžete spojit více zastávek do jednoho dne. Vezměte pevnou obuv, vrchol je obtížně přístupný.

Čeká vás zřícenina na vrcholu kopce Ronov. Kopec patří do Ralské pahorkatiny a hrad stojí severovýchodně od Blíževedel. Zbytky zdiva jsou kulturní památkou.

Původ hradu je nejasný. Název odkazuje na rod Ronovců, ale odborníci se neshodnou, kdy přesně vznikl. August Sedláček ho kladl kolem roku 1420. Podle Dobroslavy Menclové mohl vzniknout už ve druhé polovině čtrnáctého století. První písemná zmínka pochází pravděpodobně z roku 1427.

Dnešní podoba vychází z přestavby za Viléma z Ilburka. Hrad tehdy získal dvoudílné nebo třídílné uspořádání. Starší fázi tvořila snad jen obytná věž. Z ní se téměř nic nedochovalo.

Po smrti Viléma Ilburka mladšího v roce 1538 se vdova Anežka přestěhovala do tvrze ve Stvolínkách. Hrad byl ještě nějakou dobu udržován. Roku 1608 už ho zdroje označují za pustý.

Za třicetileté války sloužil hrad jako útočiště. Lidé z okolních vesnic tu ukrývali majetek. Proto ho v roce 1643 dobyli a vypálili Švédové.

V roce 1845 nechal biskup Augustin Bartoloměj Hille postavit na vrcholu křížovou cestu. Při stavbě se z velké části zbořil palác a na jeho místě stanul kříž. Křížová cesta byla upravována v roce 1891, později však zanikla.