Zámek Jaroměřice nad Rokytnou

Zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou je národní kulturní památka. Patří státu, spravuje ho Národní památkový ústav a je přístupný veřejnosti.

Pojeďte sem, pokud vás zajímá barokní architektura. Zámek, kostel i park vznikly v rámci jednoho velkého projektu Jana Adama z Questenberka. Z ideálního plánu se podařilo uskutečnit jen část. I tak je areál rozlehlý a bohatě vyzdobený.

Hodí se i pro milovníky historických záhad. Autora prvotního návrhu neznáme jistě. Mohl to být Johann Lukas von Hildebrandt nebo Jakub Prandtauer. Stavbu možná vedl Tomáš Gravani.

Vezměte s sebou také ty, kdo rádi spojují prohlídku interiérů s procházkou. K zámku patří park na pravém břehu říčky Rokytné.

Zajímavé je, že se výklad dějin zámku pořád mění. Do roku 2018 historici soudili, že západní křídlo patřilo hraběti a východní hraběnce. Několik let trvající výzkum ukázal opak.

Uvidíte rozlehlý barokní zámek, který spolu s chrámem sv. Markéty určuje vzhled města. Dnešní podobu mu dala přestavba, za kterou stál poslední z Questenberků, Jan Adam.

Z výzdoby vynikají sál předků, sala terrena, lázně a taneční sál. Starší renesanční zámek měl tři jednopatrová křídla. Střední bylo obrácené k náměstí, boční k řece. Na tomto místě možná dříve stála tvrz, ale badatelé se na tom neshodují. Renesanční přestavbu zahájil Ludvík Meziříčský.

Za budovou se rozkládá park. Má přibližně 9 ha, z toho přibližně 8 ha leží na pravém břehu Rokytné. Řeku při budování parku vzdouli. Vznikla tak dvě slepá říční ramena a část zahrady se proměnila v umělý ostrov. Při úpravách zámku odrubali skály, takže už je nepoznáte. Zbořili také zchátralou faru.

Ve 20. století ani dříve zámek nezůstal jen v rukou jednoho rodu. Panství patřilo Kouniců a po sporu o dědictví ho v roce 1897 získal Rudolf hrabě z Vrbna a Freudenthalu. O historii areálu vznikla i publikace Proměny zámeckého areálu. Má 582 stran a podíleli se na ní historici z několika států.