Zámek Hřešihlavy u Kladrub na Rokycansku

Hřešihlavy jsou zastávka pro ty, které baví architektura a drobné příběhy šlechtických rodů. Čekejte klidný venkovský areál, ne velkou prohlídkovou trasu. Zajímavý je celek: budova, park, ohradní zeď, hospodářský dvůr i kostel.

Zámek vznikl ve druhé polovině osmnáctého století. Postavil ho baron Ferdinand Maria Rummerskirchen s manželkou Marií Alžbětou. Podle Augusta Sedláčka stála na místě už v sedmnáctém století tvrz. Vesnice tehdy patřila rodu Běšinů z Běšin. Poslední z nich, Jan Tobiáš, ji roku 1706 prodal.

Osud budovy je dobře čitelný. V první polovině devatenáctého století ji upravovali. Ve druhé polovině dvacátého století z ní udělali byty. Využívalo ji také Národní technické muzeum v Praze jako depozitář.

Hodí se fotografům, milovníkům baroka a všem, kdo projíždějí Rokycanskem a hledají zastávku mimo hlavní trasy. Snadno ji spojíte s dalšími zámky a hrady v okolí, třeba s Krašovem nebo Libštejnem.

Uvidíte trojkřídlou přízemní budovu s mansardovou střechou. Vstupní průčelí má šest os a je konkávně prohnuté. Zdobí ho lizény a bosáž v omítce.

Do zámku se vchází prostým portálem. Nad ním je erb rodu Rummerskirchenů. Ze střechy nad vchodem vybíhá dvouosé první patro. Končí štítem se zvlněným obrysem. Právě ten dává přísné stavbě barokní tvář.

Na nádvoří si všimněte hlavního křídla. Zdůrazňuje ho rizalit, ve kterém bývala kaple.

Okolo areálu vede ohradní zeď parku se dvěma branami. Mají polokruhově sklenutý vjezd. Park leží jižně od zámku. Na jeho okraji stojí kostel Všech svatých, chráněný jako samostatná kulturní památka. Severní stranu velkého dvora uzavírají hospodářské budovy.

Počítejte s tím, že zámek není jen památka z minulosti. Po úpravách ve druhé polovině dvacátého století sloužil k bydlení. Do prohlídky proto zahrňte hlavně vnější podobu: průčelí, bránu, park a kostel. Informace o otevírací době ani o prohlídkách zámku nemáme, takže se na ně předem zeptejte v Kladrubech.