Zámek Chříč v Plzeňském kraji

Chříč vypráví o tom, jak se šlechtické sídlo mění po staletí. Začalo jako tvrz ze čtrnáctého století. Pak z ní vznikl renesanční zámek a nakonec barokní stavba, kterou vidíte dnes.

Zajímavý je i osud majitelů. Panství patřilo rodům Týřovských a Lažanských z Bukové. Poté ho získal ústav šlechtičen, který v Praze založila Marie Gabriela Lažanská. Ústav zámek vlastnil až do roku 1906.

Zámek je kulturní památka. Chráněný je celý areál včetně hospodářského dvora. Jeho stav je ale špatný: NPÚ hodnotí poškození jako velkého rozsahu. Od roku 2019 ho vlastní spolek Ústav šlechtičen, který usiluje o záchranu a postupnou obnovu.

Zajeďte sem, pokud vás zajímají dějiny panství, barokní architektura a památky, které teprve čekají na opravu. Hodí se pro milovníky zámků a hradů na severu Plzeňska. Nečekejte vyleštěnou prohlídku. Uvidíte místo uprostřed záchrany.

Zámek stojí uprostřed obce Chříč. Dochovaná podoba pochází z pozdně barokní přestavby v letech 1766–1769. Tehdy ústav šlechtičen nechal starší budovu upravit a v roce 1769 k ní přistavět kostel svatého Jana Nepomuckého.

Vzhled zámku ovlivnil také požár z roku 1820. Vypukl v hospodářském dvoře a shořelo při něm i jižní zámecké křídlo. Následovaly úpravy. K areálu patří hospodářský dvůr a ten je rovněž chráněný.

Pod barokním kabátem se skrývá starší jádro. První písemná zmínka o tvrzi je z roku 1447. Z tvrze se později stal renesanční zámek, který nejspíše utrpěl za třicetileté války. Ve smlouvě z roku 1567 je mezi majetkem uvedena i sladovna a pivovar.

Počítejte s tím, že nejde o dokonale opravenou památku. Areál je poškozený a obnova se děje postupně. Za téměř dvě staletí se v zámku vystřídala řada majitelů. Po ústavu šlechtičen přišli hrabě Štěpán Götzendorf-Grabowski, Gustav Fischer a Karel Černohorský. Ten zámek odkázal Janu a Marii Černohorským. Dnes je zámek v rukou spolku Ústav šlechtičen. Prohlédněte si zvenku siluetu stavby, kostel a hospodářské budovy. Pak můžete pokračovat po okolních zámcích a hradech.