Zámek Dymokury: barokní sídlo rodu Czerninů

Dymokury patří mezi zámky, u kterých dobře vidíte, jak se šlechtická sídla proměňovala po staletí. Na místě středověké tvrze vyrostla v polovině 17. století skromná barokní stavba. Později ji majitelé zvýšili a rozšířili.

Zámek si prošel rukama několika významných rodů. Vlastnili ho Valdštejnové, Smiřičtí, Lamboyové a Colloredové. Od roku 1833 patřil Czerninům. Po konfiskaci v roce 1948 ho využívala armáda. Po roce 1989 se vrátil do rodiny a dnes patří senátoru Tomáši Czerninovi, který představuje pátou generaci rodu na zámku.

Zajeďte sem, pokud vás zajímají dějiny panství, barokní architektura a osudy rodů, které se v Čechách střídaly. Hodí se pro milovníky památek i pro ty, kdo chtějí spojit návštěvu zámku s výletem po Nymbursku.

Uvidíte trojkřídlou jednopatrovou barokní budovu. Dnešní podobu získala při částečné přestavbě v roce 1786, kdy zámek za Františka Colloreda opravovali.

Začátky budovy jsou skromnější. Vilém Lamboy ji po roce 1654 nejspíš postavil jako přízemní dům. Kolem roku 1688 za Ludvíka Colloreda z Wallsee přibylo patro a dvě další křídla. Kolem roku 1723 vznikla nová zámecká kaple. Rosina Černínová dala později zámek i kapli přestavět, kaple dostala novou úpravu v roce 1871.

K zámku patří park. Jeho úpravu provedl Děpold Černín po převzetí dědictví. Pro představu o velikosti panství: v polovině 17. století ho tvořilo jedno městečko a 31 vesnic.

Zámek stojí v centrální části obce, takže k němu dojdete přímo z Dymokur. Můžete si projít okolí budovy a prohlédnout fasády a park. K zámku dodnes patří také lesní, polní a rybniční hospodářství, což připomíná, že šlo o hospodářské centrum celého panství.

Před cestou si ověřte, zda je zámek otevřen, protože otevírací dobu zde nemáme.