Kuncberk – zaniklý hrad u Křince na Nymbursku

Kuncberk je místo pro ty, kdo rádi čtou krajinu. Zdi tu nehledejte. Zbyly terénní tvary, podle kterých poznáte, jak hrad fungoval.

Nejvýraznější je široký okružní příkop a mohutný val před ním. Podle popisu val umožňoval použít velké množství těžkých děl. Hrad stál na nízkém návrší, které v rovinaté krajině dominuje. Vrch má nadmořskou výšku 215 metrů.

Příběh místa je delší než samotný hrad. Postavil ho před rokem 1470 Jan Křinecký z Ronova. Později tu stál raně barokní zámek, který byl v roce 1891 zbořen. Jeden vrch tak ukrývá dvě stavební vrstvy.

Hodí se pro milovníky historie a památek, pro fotografy krajiny i pro ty, kdo hledají klidnou zastávku u Křince. Kuncberk je od roku 1965 chráněný jako kulturní památka. Dobře ho spojíte s prohlídkou zámku Křinec, který leží 0,7 km odtud.

Přijdete na vrch těsně u Křince. Z budov se nic nedochovalo v celé podobě. Uvidíte hlavně okružní příkop a za ním vysoký val. Právě ty jsou dnes nejzřetelnějším pozůstatkem hradu.

Hrad měl šestiboký půdorys. Jeho vnitřní zástavbu ale neznáme. Překryly ji úpravy na zámek v 17. století. Dochované klenuté prostory pocházejí ze zámku, ale některé mohou být zbytky hradu.

Hrad patřil Ronovcům až do roku 1575. Tehdy ho koupil Jindřich z Valdštejna. Valdštejnové sídlili na zámku v Dobrovicích, a tak hrad opustili. V roce 1638 se uvádí jako pobořený.

Po koupi panstv��� v roce 1650 nechali Morzinové v letech 1659–1680 postavit malý raně barokní zámek. Měl osmiboký půdorys, kamenné přízemí a hrázděné patro. Dole býval vstupní sál zdobený malbami, kuchyně a dva pokoje. Nahoře byly další tři místnosti a velký sál se štukovou výzdobou a iluzivními freskami.

Zchátralý zámek opravili v roce 1818 Bethmannové. Během 19. století ale znovu zpustl a v roce 1891 ho zbořili. Na místě dnes čtete stopy tří epoch: hradu, zámku a jejich zániku.