Zámek Chudobín u Litovle: tvrz, renesance a klasicismus

Chudobín je zajímavý pro každého, kdo rád čte architekturu jako knihu. Na jedné budově se potkává renesance, baroko i klasicismus s novorenesančními prvky.

Základem je tvrz, poprvé zmíněná roku 1448 jako pustá. Roku 1571 na jejím místě vznikl trojkřídlý renesanční zámek. Barokní přestavba z let 1712–1714 přidala čtvrté křídlo a arkády. Rok 1847 pak dal zámku dnešní klasicistní tvář.

Hodí se vám, pokud sbíráte zámky na Olomoucku nebo hledáte zastávku při výletu kolem Litovle. Oceníte ho také, když vás zajímá, jak se osudy šlechtických sídel měnily. Zámek byl po roce 1945 mimo jiné sídlem zemědělské školy a později hotelem.

Počítejte s tím, že zámek je veřejnosti nepřístupný. K areálu patří zámecký park. V sousedství stojí patrová hospodářská budova s erbem z roku 1665.

Dovnitř se nedostanete. Zámek je veřejnosti nepřístupný, takže ho poznáte hlavně z venku a z okolí.

Pozornost upoutá čtyřkřídlá budova se dvěma patry nad přízemím a rohovými věžemi. Vznikly při úpravě z roku 1847 podle návrhu Antona Archeho. Tehdejší majitel Antonín Tersch nechal zámek zvýšit o patro. Nárožní arkýře se protáhly až do přízemí a z nich se staly věže. Výsledek působí klasicistně, s novorenesančními prvky.

Pod novější podobou zůstává starší jádro. Renesanční trojkřídlý zámek z roku 1571 postavil pravděpodobně Jáchym Zoubek ze Zdědína. Rudolf Kryštof z Wittenu v letech 1712–1714 dostavěl čtvrté křídlo a vybudoval arkády.

Vedle zámku najdete dvoukřídlou patrovou budovu hospodářského stavení. Původně renesanční objekt přestavěl v 17. století Vavřinec Jan Rudawski. Jeho erb s letopočtem 1665 je na fasádě.

K areálu patří zámecký park.

Za sebou má zámek pestrou minulost. Po roce 1945 sloužil různým účelům, třeba jako zemědělská škola. Původní vybavení, včetně vzácné sady perských koberců, se rozprodalo v aukcích. V roce 1980 ho podnik Sigma přestavěl na rekreační středisko a hotel. Od roku 2004 byl areál uzavřený a v roce 2007 ho koupila společnost Tech idea.