Javoříčské jeskyně – krápníky na střední Moravě

Podzemí měří téměř 6 000 metrů a jeho výškový rozdíl přesahuje 100 metrů. Je to velké a členité prostředí: dómy, chodby i propasti.

Přijeďte, pokud vás zajímají krápníky. Jejich výzdoba patří k nejbohatším v celé České republice. Největší prostory horního patra, Suťový dóm a Dóm Gigantů, zaujmou rozměry útvarů. Hledejte i vzácnější heliktity.

Místo má také přírodovědný rozměr. Jeskyně jsou zatím největším známým zimovištěm vrápence malého v České republice. Leží v Národní přírodní rezervaci Špraněk, takže podzemí můžete spojit s procházkou po okolí.

Hodí se pro zvědavé školáky, fotografy, milovníky geologie i rodiny, které chtějí zažít něco jiného než hrad. Provozuje je Správa jeskyní České republiky. Aktuální ceny a otevírací dobu si ověřte u provozovatele.

Jeskyně vznikly v ostrůvku devonských vápenců v masivu vrchu Špraněk (538 m n. m.). Vytvořil je paleotok potoka Špraňku. Dnes je to spleť chodeb, dómů a propastí, uspořádaná do tří pater.

Návštěvnické trasy vedou horním patrem. Měří 460 a 788 metrů. Právě tady jsou největší prostory a nejhezčí výzdoba. Vynikají dva mohutné sály, Suťový dóm a Dóm Gigantů. Jeho starší název zněl Dóm gigantických krápníků a dobře vystihuje, co čekat. Třetím místem jsou Pohádkové jeskyně.

Za symbol jeskyní se považuje sintrová záclona. Je delší než 2 metry, asi půl metru široká, ale po celé délce silná jen 4 až 5 mm.

Střední patro má menší prostory, často zahliněné, a skromnější výzdobu. S horním patrem ho spojují asi 30 metrů hluboké propasti. Pod ním se předpokládá ještě spodní patro. Zatím je hypotetické a návštěvníci ho neuvidí.

K historii patří revírník Vilém Švec. V roce 1936 se přistěhoval do javoříčské hájenky. Se skupinou lesních dělníků kopal nejdřív v Zátvořici, později ve Svěcené díře. Chtěl objevit velké jeskyně.

Jeskyně leží asi 10 kilometrů západně od Litovle.