Zámek Chlum u Třeboně: sídlo rodu d’Este

Chlum u Třeboně je zámek s dlouhým výčtem majitelů. Panství patřilo Rožmberkům, Krajířům z Krajku, Fünfkirchenům, Stadionům a nakonec rodu d’Este.

V roce 1875 zdědil panství dvanáctiletý František Ferdinand d’Este. Spolu s ním získal i paláce ve Vídni, Římě a Benátkách a umělecké sbírky. Chlum byl jen jednou částí tohoto velkého majetku.

Zámek ocení hlavně ti, kdo mají rádi dějiny šlechtických rodů a proměny staveb. Barokní zámek z počátku 18. století prošel úpravami v 19. století a přestavbou v letech 1901 až 1903. Z ní pochází dnešní novobarokní podoba.

Dobře se hodí jako zastavení při výletu po okolí Třeboně. V okruhu zhruba dvaceti kilometrů, přesněji od 12,1 do 19 km, najdete další zámky, klášter, galerii i zoopark. Otevírací dobu a možnost prohlídky si ověřte předem. Ve vstupních údajích je nemáme.

Uvidíte zámecký areál chráněný jako kulturní památka. Dnešní novobarokní vzhled navrhl architekt Heinrich Johann Leopold Gerl, známý také jako Heinz Gerl. Přestavba proběhla v letech 1901 až 1903.

Budova má ale starší kořeny. Barokní patrový zámek vznikl na místě někdejší tvrze na základě rozhodnutí z roku 1710. V roce 1746 k němu přibyla mariánská kaple.

V roce 1861 přešel zchátralý zámek na modenského vévodu Františka V. d’Este, který ho nechal upravit. V letech 1872 až 1875 se přestavovalo severovýchodní křídlo mezi hlavní budovou a zahradním pavilonem. Vznikla tam jídelna a kulečníkový sál.

V roce 1876 zmizely poslední zbytky starého zámku. Nad hlavním vchodem pak byl umístěn arcivévodský znak a pod ním freska svatého Prokopa. Na vrcholu štítu byly bicí hodiny.

K panství patřily i další stavby. V roce 1870 se zde připomíná škola, pivovar a mlýn. V roce 1913 nechal nájemce chlumského dvora upravit bývalou drátovnu na lihovar.

Za první světové války spadal chlumský velkostatek pod správu hohenberských velkostatků ve Vídni, a to do listopadu 1918.