Zámek Bystré: renesanční zámek u Poličky

Zámek Bystré zaujme hlavně svým příběhem. V letech 1707–1712 se tu odehrála obchodní transakce, která změnila mapu Evropy. Kníže Jan Adam z Lichtenštejna vyměnil Bystré s hrabětem Jakubem Hanibalem z Hohenembsu za říšské panství Vaduz. Z něj vzápětí vzniklo knížectví Liechtenstein.

Hodí se vám, pokud rádi sledujete, jak se jedno sídlo proměňuje v čase. Najdete tu renesanční jádro z let 1586–1590, rozšíření z let 1654–1655 i barokní úpravy. V 19. století byl zámek kulturním centrem. Hrálo se tu divadlo, konaly se koncerty a scházeli se tu J. Mánes, J. Neruda a J. L. Lukes.

Zámek je vhodný i pro ty, kdo kombinují výlet po hradech a zámcích na Poličsku. Svojanov je odtud 4,1 km.

Než vyrazíte, zjistěte si aktuální možnosti prohlídky. Popis památky přístupnost nejasně uvádí, proto se podívejte na web dnzbystre.cz.

Uvidíte zámecký areál tvořený zámkem, hospodářskými budovami a parkem. Jádrem je renesanční trojkřídlá stavba, kterou nechal v letech 1586–1590 postavit Jan Bezdružický z Kolovrat. Do hospodářských budov byla při rozšíření v letech 1654–1655 začleněna starší tvrz ze 16. století.

Barokní doba přidala zámeckou kapli. Upravily se také prostory hlavní budovy, třeba velký sál se štukovou výzdobou stropů. Tuto proměnu zaplatil rod Hohenemsů, který dal v Bystrém postavit i farní kostel sv. Jana Křtitele a radnici.

Park má anglický ráz. Založila ho baronka Ernestina z Langetu na místě bývalé ovocnářské a zelinářské zahrady. Pod zámkem leží rybník Rebeka. Jméno dostal po Marii Rebece Hohenemsové, provdané hraběnce z Harrachu.

Při procházce si připomeňte, co zámek zažil. Roku 1641 ho výrazně poničila švédská vojska. Později sem převezli rodovou obrazárnu a knihovnu, v níž se podle popisu měly nacházet dva rukopisy Písně o Nibelunzích. Část sbírek se kvůli dluhům prodala.

Ernestina z Langetu nechala dlouho opuštěný zámek znovu zařídit. Pak se z něj stalo místo divadla, koncertů a setkání umělců.

Aktuální informace o možnosti vstupu hledejte na webu zámku dnzbystre.cz.