Hrádek u Kněževsi: pozůstatky hrádku u Svojanova

Hrádek u Kněževsi nenabízí zrekonstruované sály ani prohlídkový okruh. Zbyly jen terénní stopy po opevnění. Právě v tom je jeho smysl: uvidíte, kde ve 13. století vedla zemská hranice a čím ji střežili.

Hrádek vznikl patrně právě tehdy. Chránil hranici mezi Čechami a Moravou a patřil ke královskému hradu Svojanovu. Zmiňuje ho i August Sedláček ve svém díle Hrady, zámky a tvrze království Českého, a to v popisu Svojanova.

Jméno hrádku se nedochovalo. Místní tradice se ale drží příběhu královny vdovy Kunhuty Uherské, která podle vyprávění pobývala na Svojanově a roku 1282 porodila syna Ješka. Pozdější Jan z Falkenštejna se tak pojí s nedalekou vsí Kněževes.

Hodí se pro pěší turisty, milovníky zřícenin a lidi, kteří rádi čtou krajinu. Vezměte si pevnou obuv. Ideálně si předem přečtěte o historii Svojanova, pak bude jasnější, proč tu hrádek stál.

Nečekejte hrad v pravém slova smyslu. Z hrádku se zachovaly jen pozůstatky v terénu. Podle nich se dá odhadnout, kde opevnění stálo. Informační tabule ani zázemí nemáme ve vstupních datech potvrzené, počítejte tedy spíš s tichou procházkou.

Místo leží asi 1 km severně od obce Kněževes. Od Dolní Lhoty je to 0,8 km jihozápadním směrem. Dříve tudy vedla hranice mezi Čechami a Moravou, dnes jde o Pardubický kraj. Poloha vysvětluje, proč tu hrádek vznikl: měl hlídat zemskou hranici.

Při návštěvě se vyplatí znát místní příběh. Podle lidového vyprávění porodila na nedalekém Svojanově královna vdova Kunhuta Uherská syna Ješka. Pokřtil ho olešnický farář a jako odměnu dostal ves Kněževes. Pozdější farář Bernard Voscíníus se o ni přel s kunštátskou vrchností. Předložil výpis z olešnických městských knih, podle kterého královna u vsi porodila a na Svojanově pak šest nedělí ležela.

Stojíte tedy na místě, které je s tímto příběhem svázané jen nepřímo. Zato dobře ukazuje, jak hustě hlídali krajinu při hranici královští správci Svojanova. Po prohlídce se můžete vydat na samotný Svojanov, který je odtud nejblíže.