Zámek Brněnské Ivanovice: barokní sídlo velehradských opatů

Tady nejde o velký zámecký areál s prohlídkovými okruhy. Jde o malou barokní stavbu s dlouhým příběhem. Zaujme hlavně ty, koho zajímají štuky a sakrální umění.

Zámek patřil velehradským cisterciákům. Opat František Petr Sylavecký ho nechal postavit jako správní sídlo statku. Opati pak v budově bydleli při cestách do Brna. Nad vstupem dodnes visí znak kláštera s letopočtem 1683.

Hodí se vám, pokud sledujete dějiny církevních statků a řádů. Ocení ho i milovníci barokní architektury a drobných památek mimo hlavní trasy. Zajímavá je kaple Panny Marie s umělým mramorem, štukem a freskou na stropě.

U vstupu do areálu ze Saidovy ulice stojí socha svatého Jana Nepomuckého od Jana Adama Nesmanna z roku 1766. Je to samostatná kulturní památka.

Počítejte s tím, že areál dnes patří soukromé firmě a působí v něm několik subjektů. Informace o přístupu do interiéru ve vstupních údajích nemáme.

Zámek stojí osaměle. Je to jednokřídlá jednopatrová budova se sedlovou střechou a vikýři. Fasády jsou hladké, okna mají šambrány a římsy. Z východního průčelí vystupuje nárožní útvar s nadstaveným patrem.

Nad vstupem uvidíte kamennou kartuš. Nese znak velehradského kláštera, letopočet 1683 a iniciály F.P.S.A. Připomínají stavebníka, opata Sylaveckého.

V přízemí mají chodba i místnosti valenou klenbu s výsečemi. V patře jsou rovné stropy na fabionech. Místnosti zdobí bohatý štuk, který se připisuje Baltasaru Fontanovi.

Nejcennější je kaple Panny Marie v nárožním útvaru. Je malá a obdélná. Stěny pokrývá umělý mramor a štuková výzdoba. Na stropě je freska cisterciáka, který uctívá Pannu Marii. U delší strany stojí zděný oltář s replikou obrazu Brněnské madony. Po stranách jsou obrazy svatého Metoděje a Cyrila. Autorem je pravděpodobně František Řehoř Ignác Eckstein.

Kolem zámku původně vznikla rozlehlá zahrada, kterou založili za opata Bernarda Kašpárka. Při procházce okolím si všimněte i hospodářských budov, které jsou také chráněné jako kulturní památka.

Do vsi zasáhl roku 1750 ničivý požár. Zámek a sýpka ho přežily.