Kapucínský klášter v Brně: kostel, hrobka a knihovna

Tenhle klášter vám ukáže, jak žil žebravý řád uprostřed města. Kapucíni se živili hlavně dary šlechty a měšťanů. Část potravin pěstovali na zahradě, sami šili řeholní oděvy, měli truhlářskou dílnu a vyráběli léky.

Zajímavý je i příběh stavby. První brněnský klášter, jehož základní kámen byl položen v roce 1604, stál na východním předměstí. V březnu 1645 ho nechal velitel města zbořit, aby se u hradeb neusadili Švédové. Druhý klášter už vznikl uvnitř hradeb.

Přijďte, pokud vás zajímají dějiny církve, barokní architektura nebo staré knihy. Hodí se pro každého, kdo chce v centru Brna vidět památku, která je dodnes živým domovem řeholníků. Budova kláštera i s kostelem je kulturní památkou.

Klášter se hodí i jako zastávka při procházce centrem. V okolí jsou další kláštery, muzea a galerie, takže z něj snadno poskládáte celý den.

Přijdete na Kapucínské náměstí, kde dříve stával Uhelný trh. Stavba tu trvala plných osm let kvůli technickým a finančním potížím. Kostel Nalezení svatého Kříže posvětil 7. května 1656 pomocný olomoucký biskup Jan Gobbar.

Součástí areálu je hrobka kapucínů. Kostel dostal v roce 1753 kapli svatého Fidela. Během 18. století areál přestavovali brněnští stavitelé Mořic Grimm a později jeho syn František Antonín.

Klášter se rozrostl o Trenckovo křídlo. Jeho vznik se spojuje s penězi, které kapucínům odkázal velitel pandurů František baron Trenck. V tomto křídle byla v roce 1764 dokončena nová knihovna. Dochoval se v ní původní barokní nábytek a knižní fond čítá osm tisíc svazků. Strop zdobí freska Josefa Sterna. Zachycuje rozhovor dvou velkých teologů 13. století: Tomáše Akvinského a Bonaventury z Bagnoregia.

Za své historie klášter sloužil jako řádové studium filozofie a teologie. Sídlil v něm také kustod, který odpovídal za kláštery na Moravě a ve Slezsku. Zásah císaře Josefa II. v roce 1783 řádu ublížil a nastal úpadek. Ve druhé polovině 19. století kapucíni začali zakládat serafínské školy pro chudé chlapce.