Zámecký komplex Benešov nad Ploučnicí

Tady nenajdete jeden zámek, ale celé seskupení budov. Horní a Dolní zámek, tři paláce, kostel a kaple stojí pohromadě v centru města. Kdo se zajímá o přechod od gotiky k renesanci, uvidí ho na jednom místě.

Pozdně gotické portály a štíty se tu potkávají s renesančními okenními ostěními. Dolní zámek dodnes zdobí město monumentální architekturou. Jeho přízemí s klenbami a patro s trámovými stropy se zachovaly bez větších změn.

Místo ocení milovníci architektury a historie šlechtických rodů. Příběh Salhausenů z Míšně, za nichž město zažilo největší rozmach, vám přiblíží, proč tu vznikla dvě sídla vedle sebe. Zámek vlastní stát a spravuje ho Národní památkový ústav. Je přístupný veřejnosti.

Areál leží v centru, takže ho snadno zařadíte do procházky městem. Aktuální informace k návštěvě hledejte na webu zámku.

Areál tvoří sedm budov. Dolní zámek sám sestává ze tří samostatných paláců.

Horní zámek začal od roku 1522 stavět Bedřich ze Salhausenu. Patří k němu osmiboká schodišťová věž. Vstupní portály budovy i věže jsou pozdně gotické. V letech 1540–1544 přibyla obdélná věžovitá budova se stanovou střechou, z níž vybíhá osmiboká vížka. Okna už nesou renesanční rysy. V přízemí byla zbrojnice.

Dolní zámek vznikl pro Hanuše v letech 1540–1544. Pozdní gotiku připomínají vysoké štíty a římsa v podobě oslích hřbetů. Jedno průčelí míří na náměstí, druhé k městskému opevnění. Vstupuje se jižní stranou, přízemím čtyřhranné věže s jehlancovou střechou a lucernou. Uvnitř se dochovalo klenuté přízemí a patro se dvěma sály a soukromými pokoji majitelů.

U Dolního zámku stojí také Wolfovo křídlo z roku 1578. Má obdélný půdorys a sedlovou střechu. Úzká dispozice prozrazuje, že na stavbu zbylo málo místa. Podélné strany směřují na náměstí a do dvora.

Horní a Dolní zámek spojuje krytá chodba vedoucí podél ohradní zdi. Projdete tedy po stopách dvou větví rodu, které sídlily vedle sebe.