Konojedovský zámeček v Benešově nad Ploučnicí

Zámeček patří k památkám, které ve městě zanechal míšeňský rod pánů ze Salhausenu. Postavit ho nechal Bedřich ze Salhausenu. Stavbou pověřil architekta Valentina Hirsche z Annabergu v Sasku. Uvidíte tedy příklad saské renesance v severních Čechách.

Místo ocení ti, které zajímají dějiny staveb a proměny starých domů. Příběh budovy je dlouhý. Po roce 1705 v ní býval špitál. Od roku 1945 ji nikdo nevyužívá a jen západní přístavba slouží jako garáž.

Zámeček je navíc součástí husté zástavby ve středu města. Stojí mezi Horním zámkem a kostelem Narození Panny Marie, v těsném sousedství Ballamského domu. Prohlídku proto snadno spojíte s procházkou od náměstí Míru.

Počítejte s tím, že vnější vzhled je po řadě úprav nevýrazný. Zajímavější jsou štíty a architektonické detaily.

Před sebou uvidíte patrovou budovu ve stylu saské renesance. Dům čp. 52 stojí v Zámecké ulici. Průčelí zdobí dva raně barokní štíty. Podle nich se budova časově řadí k Hornímu zámku z doby po požáru v roce 1571.

Vnější vzhled je po různých úpravách celkově prostý. Hlavní zajímavost proto leží spíš v historii a v detailech. Interiér tvoří klenuté prostory. Chodba se schodištěm má síťovou klenbu, která končí zapuštěním přímo do kamenné zdi, bez konzol.

K zámečku patří také objekt kočárovny a pekárny a lávka. Název Konojedovský nebo Konojedský pochází od pozdějších majitelů. Byl jím některý z majitelů konojedského panství. Podle zakladatelů se mu říká také Salhausenovský.

Poloha je výhodná. Zámeček leží mezi Horním zámkem, který se dřív nazýval Starschedelovský dům, a farním kostelem Narození Panny Marie. Ten je také kaplí Panny Marie Bolestné. Hned vedle stojí Ballamský dům.

Uvnitř se počítá spíš s pohledem na historii než s rozsáhlou expozicí. Z doby, kdy sloužil jako špitál, se dochovalo jen to, že po roce 1705 v budově špitál býval. Dnes je objekt nevyužívaný. Informace o prohlídkách ve vstupních datech nejsou, proto se na místě raději podívejte na to, co je vidět z ulice.