Zálužský hrad: zaniklý hrad u Oseka nad Hořovicemi

Zálužský hrad není místo pro ty, kdo čekají věže a hradby. Hrad zanikl a o jeho podobě se skoro nic neví. Přesto má příběh, který stojí za vyprávění.

Vznikl nejspíše ve čtrnáctém století. Za prvního majitele se považuje Zbyněk ze Záluží. V roce 1353 se ve velkém sále konaly zásnuby Markvarta ze Záluží s Adličkou z Valdeka. Markvart ji pak opustil, oženil se s Vaňkou z Fursperka a po sedmi letech se vrátil k Adličce. Vaňka podala církevní žalobu. Výsledek soudu neznáme.

Později hrad získali páni z Gutštejna, kterým patřil nedaleký Žebrák. U hradu vybírali clo na silnici. Pak ho král Vladislav Jagellonský věnoval bratrům Pešíkům z Komárova.

Hodí se pro čtenáře krajiny a milovníky historie. Dobře poslouží jako zastávka při výletu po okolí Hořovic, kde najdete zámky i další hrady.

Hrad stával na táhlém návrší ve výšce 424 metrů nad mořem. Leží západně od Hořovic v okrese Beroun, v katastru Oseku u Hořovic.

Počítejte s tím, že uvidíte hlavně terén. August Sedláček zaznamenal šíjový příkop a za ním pozůstatky hradby. Popsal také členitou plochu hradního jádra a zeď s portálem. Portál byl později znovu zasypán. Předpokládá se, že příkop obepínal celý obvod hradu.

Zdivo se později rozebralo na stavbu ovčína. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století vyrostla na místě hradu rozhledna. V roce 1954 pak výstavba vodárny poškodila velkou část areálu. Při práci se našlo torzo budovy z kvalitního zdiva.

Mladší zásahy zakryly většinu původních dispozic, proto o stavební podobě hradu víme tak málo. Přijďte s trochou představivosti a s příběhem v hlavě. Hrad ztratil sídelní funkci, když ho král věnoval Pešíkům z Komárova a ti ho připojili ke komárovskému panství. Postupně zanikl.