Starý zámek Hořovice: barokní zámek a muzeum

Starý zámek je starší a skromnější sourozenec hořovického nového zámku. Právě tady ale příběh místa začínal. Stála tu gotická tvrz či hrad ze 13. století, který postavili Žerotínové.

Za sebou má pohnutou historii. Na konci 14. století patřila tvrz králi Václavu IV., v roce 1525 pánům z Říčan. V roce 1634 ji vypálili a v roce 1639 vydrancovali Švédové. Po třicetileté válce ji Bořitové z Martinic přestavěli na barokní zámek.

Zámek se také uvádí jako jedno z možných rodišť krále Jiřího z Poděbrad. Tahle souvislost zaujme každého, kdo má rád české dějiny.

Zajeďte sem, pokud vás zajímá místní historie. Hodí se i jako druhá zastávka, když už jste v Hořovicích kvůli novému zámku. Od roku 2012 patří budova městu Hořovice. V zámku sídlí galerie a Muzeum Hořovicka.

Zámek je jednoduchá patrová stavba o třech křídlech s mansardovou střechou. Dnešní podoba vznikla postupně, několika přestavbami a úpravami. Nečekejte honosný palác. Je to střídmá budova, která prošla mnoha rukama.

Uvnitř najdete galerii a od roku 2017 také Muzeum Hořovicka. Je to pobočka Muzea Českého krasu v Berouně.

Zajímavý je sklep. Dochovaly se v něm zbytky ostění portálů z 15. století, tedy stopy po starší stavbě. Objevily se tam také dvě chodby. Jedna pravděpodobně odváděla vodu. Druhá ústí v zahradě v Zámecké ulici a nejspíš sloužila jako úniková.

Majitelé se střídali. Po Bořitech z Martinic zdědili panství páni z Vrbna, hraběcí rod. Ti postavili nový zámek. Starý pak využívali už jen úředníci. V roce 1929 ho poslední šlechtický majitel, hrabě Jindřich ze Schaumburgu z rodu Hanavských, prodal státu. Později patřil státnímu podniku Vojenské lesy. V roce 2012 ho od něj odkoupilo město.

Poloha je praktická. Nový zámek je odtud asi 300 m, směrem k nemocnici. Obě památky tak snadno projdete při jedné procházce městem.