Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm

Chcete vidět, jak se na Valašsku dříve bydlelo a hospodařilo? Tady to uvidíte na místě. Muzeum vzniklo v roce 1925 a je druhým nejstarším muzeem v přírodě v českých zemích.

Zaujme vás, pokud rádi koukáte na dřevěné stavby, stará řemesla a technické památky. Valašská dědina je nejrozsáhlejší areál typu stylové vesnice. Funguje jako živé muzeum, s chovem zvířat a ukázkami pěstování plodin. Děti tak uvidí hospodářství v provozu.

Dobře se sem hodí i lidé se zájmem o historii regionu. Muzeum dokumentuje Valašsko a Těšínské Slezsko a vede genealogickou evidenci rodů z Moravského Valašska. Odborná knihovna ve Wilkově domě je veřejně přístupná.

Během roku tu probíhají akce inspirované folklorem, lidovými zvyky a tradičními řemesly. Program si před cestou zkontrolujte na webu muzea.

Začnete u vstupu, v objektu zvaném Sušák. Jméno vzniklo podle sušení barvených přaden v původní úpravně textilií a bělidle z 19. století, kde se vyrábělo rožnovské plátno. Uvnitř je pokladna, prodej upomínkových předmětů a expozice Městečko pod Radhoštěm o historii Rožnova.

Pak si projdete tři hlavní části.

Dřevěné městečko vzniklo v roce 1925. Patří k nejstarším ve střední Evropě.

Valašská dědina je největší areál stylové vesnice. Uvidíte zvířata i ukázky hospodaření a pěstování plodin.

Mlýnská dolina se otevřela v roce 1982. Stojí v ní objekty technického stavitelství s funkčním technologickým zařízením. Součástí je expozice Dopravní prostředky na Valašsku ve vozovně z Ostravice.

Muzeum spravuje také dvě stavby na Pustevnách, horském sedle v Moravskoslezských Beskydech: Libušín a Maměnku. Původně to byly turistické útulny. Navrhl je architekt Dušan Jurkovič (1868–1947) ve stylu lidové secese. Výzdobu podle návrhů Mikoláše Alše (1852–1913) namaloval Karel Štapfer. Rekonstrukce začaly v roce 1995. Restaurace Libušín se otevřela v roce 1999, hotel Maměnka v roce 2003.

Do muzea patří i knihovna ve Wilkově domě. Zaměřuje se na lidové stavitelství, řemesla a umění Moravského Valašska, Těšínska a Kopanic.