Zřícenina hradu Rožnov pod Radhoštěm na Hradisku

Rožnovský hrad nepatří k velkým a dobře zachovaným stavbám. Zajímavý je svým příběhem. Olomoucký biskup Bruno ze Schauenburka ho postavil okolo roku 1267, aby chránil hranici s Uhrami, dnešním Slovenskem.

Hrad pak několikrát změnil pány. Patřil Vokovi I. z Kravař, pánům z Cimburka a z Pezinku, Kunštátům, Jaroslavu ze Šelemberka i Janu z Pernštejna. V roce 1539 ho z příkazu krále Ferdinanda I. obsadilo vojsko, protože se tu usadili loupežníci.

Zajeďte sem, pokud máte rádi historii a chcete ji spojit s procházkou. Hrad leží jen dva kilometry od města, takže se hodí na kratší výlet. Na vlastní oči uvidíte, co z něj zbylo poté, co si lidé z Rožnova v 19. století odvezli kameny na stavbu domů.

Místo ocení i rodiny, které chtějí dětem ukázat, jak vypadal hrad na staré hranici.

Na vrchol kopce Hradisko (520 m n. m.) vás dovede cesta z Rožnova pod Radhoštěm. Čeká vás zřícenina, ne obnovený hrad. Z původní stavby se dochovalo málo. Ve druhé polovině 19. století totiž místní lidé s povolením obecního úřadu zbytky hradu rozebrali. Kámen použili na své domy.

Přesto se dá rozpoznat, jak hrad vypadal. Původně stál okolo vrcholové plošiny. Později ho několikrát rozšiřovali o valy, parkánové hradby a nakonec i o bastiony. Při procházce si všímejte terénu. Právě podle něj poznáte rozložení opevnění.

Snadno si představíte i život na hradě. Sídlil tu biskupský man Bohuslav z Krasna, od něhož pochází první písemná zmínka o hradu z roku 1310. První zmínka o majiteli je z roku 1372 a týká se Voka I. z Kravař. V roce 1505 hrad získali Kunštátové a v roce 1526 Jaroslav ze Šelemberka.

Konec hradu nebyl poklidný. V roce 1535 patřil Janu z Pernštejna. O čtyři roky později ho obsadila armáda a silně ho poškodila. Hrad pak provizorně opravili a v roce 1660 opět sloužil panským úředníkům. Na konci 17. století ho opustili úplně.

Místo je památkově chráněné od roku 1964. Počítejte s přírodním terénem, ne s hradní expozicí.