Klenov – zřícenina hradu u Bystřičky na Vsetínsku

Klenov je zřícenina bez písemných pramenů. O hradu se nedochovaly žádné zprávy, takže jeho příběh stojí na stopách v terénu a na archeologických nálezech.

Hrad se spojuje s Freundsbergem, který roku 1308 zastavil templářský mistr Ekko Vokovi I. z Kravař. Jisté to ale není. Freundsberg mohl stát na místě vsetínského zámku nebo jinde. Stavět mohl také král Václav III., který chtěl na zeměpanských pozemcích založit klášter. Malý hrad by pak pomáhal zabezpečit okolní krajinu. Archeologické nálezy kladou vznik sídla na začátek čtrnáctého století.

Zajeďte sem, pokud vás baví číst v krajině. Hodí se pěším návštěvníkům, kteří hledají zbytky středověkého sídla na skále, i lidem, které lákají nevyřešené otázky z dějin. Hrad leží v přírodní rezervaci, takže jde hlavně o výlet do přírody. Vezměte s sebou zvědavost a trochu představivosti. Z tvaru skály a terénu si poskládáte, jak sídlo fungovalo.

Hrad stojí na nejvyšším skalním vrcholu hřbetu Klenov. Vrchol se jmenuje Zámčisko. Pozůstatky leží v přírodní rezervaci Klenov, takže počítejte s přírodním prostředím a zříceninou, ne s upraveným areálem.

Hrad má dvě části. V předhradí si všimněte prohlubně. Nejspíš je to pozůstatek cisterny.

Hradní jádro má oválný půdorys o rozměrech 31 × 21 metrů. Dominuje mu pískovcové bradlo. Na jeho vrcholu je uměle přitesaná plošina o rozměrech 11 × 7 metrů. Stála na ní srubová budova, pravděpodobně věžovitá. Dřevo se nedochovalo, zůstala jen upravená skála.

Při prohlídce sledujte, kde končí práce přírody a kde zasáhl stavitel. Plošina na bradle ukazuje, že si stavitelé vybrali samotnou skálu jako základ stavby.

Na místě nehledejte vysoké zdi. Hrad je zřícenina a jeho podobu si musíte domyslet z půdorysu, bradla a prohlubně v předhradí. Odměnou je místo, o kterém nemluví žádné písemné prameny, a jen archeologie řekla, že vzniklo na začátku čtrnáctého století.