Olomoucký hrad na Václavském pahorku

Tady se vrství dějiny od pravěku po baroko. Na pahorku lidé žili už v eneolitu, ve věteřovské mladší době bronzové a v době halštatské. Pak tu stálo velkomoravské hradiště. Kolem poloviny 11. století vznikl kamenný hrad, sídlo Přemyslovců, kteří odtud vládli olomouckému údělu. Později v areálu sídlili olomoučtí biskupové.

Olomoucký hrad patří mezi nejvýznamnější hradní areály v České republice. Evropská komise ho v roce 2015 zařadila spolu s Arcidiecézním muzeem Olomouc mezi památky oceněné značkou Evropské dědictví.

Hodí se vám, pokud máte rádi dějiny, církevní architekturu a archeologii. Katedrála, palác, kaple i barokní socha stojí blízko sebe. Areál projdete v klidu pěšky. Je to dobrý začátek poznávání Olomouce, protože vás hned zasadí do příběhu města.

Hrad netvoří jedna budova, ale soubor staveb kolem společného prostranství. Na východě uvidíte katedrálu sv. Václava a Zdíkův palác. Na jihu stojí Dům zvoníků, který v letech 1859–1860 přestavěl stavitel Franz Kottas. Vedle něj najdete kapli P. Marie Opatrovnice a domek s ateliérem malíře Jindřicha Lenharta a jeho syna, sochaře Karla Lenharta.

Západní stranu zabírají dómská fara, vikářská rezidence a rezidence kapitulního notáře. Na severu leží kapitulní děkanství s hospodářským dvorem. Dnes v něm sídlí Arcidiecézní muzeum. K severní části patří také kostel sv. Anny a kaple sv. Barbory.

Uprostřed areálu stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Vytvořil ji Jiří Antonín Heinz v roce 1724.

Pod povrchem se skrývá starší minulost. Archeologové na pahorku našli keramiku s prožlabenými okraji, která se objevuje i v Mikulčicích a na hradišti u Břeclavi. Našli také bronzový gombík s palmetovým vzorem a stopami zlacení. Další nálezy ukazují, že obyvatelé hradu měli styky s Polskem i s Čechami.

Dříve se tomuto místu říkalo „starý hrad“. „Nový hrad“ stál v místě dnešní budovy Filozofické fakulty Univerzity Palackého v ulici Na Hradě.