Národopisné muzeum Plzeňska na náměstí Republiky

Chcete vědět, jak se žilo na Plzeňsku před sto, dvěma sty i pěti sty lety? Právě tomu se muzeum věnuje. Expozice sledují každodenní život obyvatel od 15. do 20. století.

Zajímavá je i samotná budova. Gerlachovský dům se v letech 1910 až 1912 podařilo zachránit před demolicí. Zasloužil se o to plzeňský Kroužek přátel starožitností. Muzeum v něm bylo provizorně otevřeno 28. září 1915.

Zajděte sem, pokud vás zajímají dějiny obyčejných lidí. Hodí se i těm, kdo si chtějí prohlédnout nově vybudované expozice. Vznikly při rekonstrukci v letech 2021 až 2023.

Sbírka je velká. Etnografická podsbírka Západočeského muzea má více než 77 tisíc inventárních čísel. Patří mezi nejrozsáhlejší národopisné sbírky v ČR. Muzeum navíc každý rok připravuje doprovodné programy pro veřejnost.

Muzeum sídlí ve dvou domech, v Gerlachovském a Chotěšovském, na východní straně náměstí Republiky. Má číslo popisné 13.

Uvidíte stálé expozice, které vznikly nově při rekonstrukci v letech 2021 až 2023. Vyprávějí o tom, jak lidé na Plzeňsku žili v běžném dni. Časový záběr sahá od 15. do 20. století.

Budova má vlastní příběh. Po záchraně před demolicí v ní začaly stavební úpravy v roce 1914. Provizorně se otevřela v roce 1915, definitivně 4. dubna 1919. Prvním ředitelem byl Ladislav Lábek. Vedl muzeum dalších 44 let a položil základ dnešní sbírky.

Dějiny muzea nebyly jednoduché. Za druhé světové války do něj dosadili německého správce. Část uměleckých exponátů posloužila jako dary pro členy okupační správy. Po válce se expozice podařilo obnovit.

Po roce 1948 se plzeňská muzea sloučila do Západočeského muzea. V 50. letech se uvažovalo o přesunu expozic mimo Plzeň. K tomu nedošlo a muzeum slouží původnímu účelu dodnes.

Odborníci se o sbírku starají v národopisném oddělení Západočeského muzea. Zájemci z řad odborné i laické veřejnosti mohou po předchozím ohlášení navštívit také badatelnu v badatelských dnech.