Bývalý klášter dominikánek v Plzni

Uvidíte barokní stavbu podle návrhu plzeňského architekta Jakuba Augustona ml. Základní kámen byl položen v roce 1712. Klášter ukazuje, jak se v Plzni stavělo na počátku 18. století.

Místo ocení ti, koho zajímají dějiny města a církevní architektura. Příběh je srozumitelný i bez předchozích znalostí. Začíná žádostí dvou hraběnek, pokračuje zrušením kláštera za reforem Josefa II. a končí dnešní knihovnou.

Hodí se i pro studenty a čtenáře. V budovách bývalého konventu sídlí Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje od roku 1950. Prohlídku historické stavby tak spojíte s návštěvou živé instituce.

Klášter leží v centru. Snadno na něj navážete procházku po dalších plzeňských památkách a muzeích. Všechna místa z přehledu v okolí jsou odsud nejvýše 2,2 km daleko.

Uvidíte komplex budov v jihozápadní části plzeňského centra. Vedle nich je kostel sv. Anny a sv. Rosalie. Konventní kostel byl vysvěcen v roce 1735. Kdy byl hotový celý klášter, není jisté.

Příběh začal v roce 1708 myšlenkou na založení kláštera. Císaře o to požádaly Eleonora Magdalena Terezie, hraběnka Vratislavová z Mitrovic, a její sestra Maxmiliána. Hrabě Václav Ignác Vratislav z Mitrovic klášter materiálně zajistil donační listinou z roku 1709. Schválení přišlo v roce 1711. Tehdy se vykupovaly pozemky a domy a o rok později začala stavba.

V roce 1714 byl do hotové části uveden konvent čtyř řeholnic. Klášter zanikl 26. srpna 1782 na základě josefínských reforem. Žilo v něm tehdy 20 jeptišek a 5 laických sester. O rok později ho od Náboženského fondu vykoupilo město Plzeň.

V roce 1784 tu vznikla škola a gymnázium. Budovy pak přestavoval Š. M. Schell. Kostel sloužil jako školní a jeho rekonstrukce proběhly v letech 1856, 1885 a 1914. Po první světové válce ho krátce užívala Československá husitská církev, pak se vrátil katolické církvi. Dnes v něm působí česká pravoslavná církev.