Františkánský klášter v Plzni

Klášter je kulturní památka. Jeho dějiny kopírují dějiny samotné Plzně. Vznikl brzy po založení města králem Václavem II. a stál u městských hradeb.

Zažil husitské války, požár při obléhání v letech 1433–1434 i poškození za Mansfeldova obléhání v roce 1618. V 18. století dostal barokní průčelí od Jakuba Augustona mladšího. V roce 1950 řeholníky vyhnala Akce K. Po změně režimu v roce 1989 se budova vrátila církvi. Od roku 1994 se obnovovala podle návrhu architekta Jana Soukupa.

Hodí se vám, když vás zajímá architektura. Gotické jádro a barokní úpravy uvidíte na jednom místě. Ocení ho také ti, které baví církevní umění, a každý, kdo chce pochopit, jak se v Plzni střídaly doby: středověk, válka, baroko i socialismus.

Je to dobrá zastávka při procházce centrem. V okolí je několik dalších muzeí a galerií.

Začnete u kostela Nanebevzetí Panny Marie. Západní průčelí má barokní podobu z let 1722–24. Navrhl ho Jakub Auguston mladší. Uvnitř se změní nálada. Čeká vás nevelké bazilikální trojlodí z gotické doby.

Hlavní loď oddělují od bočních mohutné válcové sloupy. Nesou čtyři lomené arkády. Každá loď má čtyři pole křížové klenby a žebra mají hruškovcový profil. Na východě trojlodí uzavírá velký lomený triumfální oblouk. K nejstarším částem kostela patří pětiboce zakončený presbytář.

Klášterní budovy vznikaly na jižní straně kostela. Tvoří je klausura s ambitem. Východní část ambitu byla zaklenutá kolem roku 1360, ostatní části do roku 1380. Z pozdějších staveb zůstala věž z konce 16. století a kaple Nejsvětější Trojice z roku 1611. Na konci 17. století přibylo křídlo pro novice a kaple svatého Antonína.

Nejzajímavější části kláštera patří Muzeu církevního umění plzeňské diecéze. Ostatní prostory využívá farnost u katedrály sv. Bartoloměje a plzeňské biskupství. Jsou tu také služební byty pro vedení diecéze a řeholní sestry, takže klášter žije dál.